9 C 166/2018

Rubrum

Porušení prevenční povinnosti Vlastník pozemku nemá povinnost zajistit úpravu pozemků pro bezpečnou chůzi tam, kde nemá pozemek charakter chodníku. Jestliže je pozemek v soukromém vlastnictví, žádná veřejná cesta tam nevede a poškozený se pohyboval v prostoru mimo přehledný areál, kde došlo k jeho pádu do jímky, na které bylo umístěno ochranné víko, pak vlastník pozemku dostatečným způsobem nebezpečné místo na pozemku zajistil a nelze dovodit, že ze strany vlastníka došlo k porušení prevenční povinnosti zakotvené v ust. § 2900 o. z.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce:

V. B., narozený xxx bytem Slovanské náměstí 165, 541 01 Trutnov - Vnitřní Město zastoupený advokátem JUDr. L.H. sídlem xxx, 541 01 Trutnov proti žalovanému: Ing. J.P. bytem xxx, 551 01 Jaroměř za účasti vedlejšího účastníka Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617 sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8 pro 57 670,52 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy na zdraví, takto:

Odůvodnění

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 57 670,52 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

1. Žalobou podanou soudu dne 30.5.2018 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 57 670,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 1.6.2018 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce utrpěl dne 8.3.2017 úraz na pozemku ve vlastnictví žalovaného. K úrazu došlo dne 8.3.2017 v době kolem 18:00 hodin za stavební parcelou č. xxx/1, jejíž součástí je budova čp. xxx. Žalobce byl nakupovat v prodejně Albert a šel z nákupu za budovou čp. xxx okolo prodejny Auto Kelly po pozemcích, které (jak dodatečně zjistil) jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalobce si odložil nákupní tašku, kterou položil na plastové víko odpadní šachty, aby si zavázal botu. Víko se však pod žalobcem protočilo a odlétlo, žalobce propadl do odpadní jímky, která byla zhruba 3 metry hluboká, na dně bylo bahno. V odpadní šachtě se žalobce probral a vylezl po výstupních schodech nahoru, kde zůstal ležet. Na místo samé přijela zdravotnická záchranná služba a hlídka Policie ČR. Žalobce byl odvezen na chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Trutnov a.s. Žalobce byl hospitalizován od 8.3.2017 do 10.3.2017. Utrpěl zhmoždění hrudníku vlevo, zhmoždění levého podbřišku, zhmoždění levého boku a levé kyčle, zhmoždění levého bérce, tržnou ránu na levém bérci, poúrazovou infekci a nekrózu rány na přední ploše levého bérce s nutností dlouhodobé chirurgické léčby, prodělal nezdařený pokus o punkci krevního výronu v levém podbřišku a nekompletní vypuštění krevního výronu v levém podbřišku, operaci odstranění poúrazových změn z podkoží levého boku. Žalobci vznikla škoda na zdraví, která není dosud úspěšně doléčena. Posudkem o poškození zdraví ze dne 4.5.2018 vypracovaným MUDr. Evou Matějů, Ph.D. bylo stanoveno bodové ohodnocení bolestného na 165,5 bodu za rok 2017 a na 18 bodů za rok 2018. Hodnota jednoho bodu v roce 2017 činila 275,89 Kč, náhrada bolestného za rok 2017 je tak ve výši 45 659,80 Kč, hodnota jednoho bodu v roce 2018 činila 295,04 Kč, náhrada bolestného za rok 2018 je tak je ve výši 5 310,72 Kč, celkem 50 970,52 Kč. Žalobci dále vznikla škoda na věcech, které měl na sobě v době úrazu a které byly znehodnoceny pádem a též znečištěny bahnem. Tyto věci z důvodu své hospitalizace nemohl žalobce hned po pádu ošetřit. Šlo o kotníčkové boty pořízené za 1 500 Kč, zimní bundu za 2 000 Kč, rifle za 800 Kč, svetr za 400 Kč, hodinky za 500 Kč a znehodnocený mobilní telefon pořízený za 5 001 Kč. Po zohlednění opotřebení věcí požadoval žalobce 50% z ceny věcí, tedy částku ve výši 5 100 Kč. Žalobce dále musel vynaložit náklady za znalecké posouzení škody na zdraví (1 600 Kč). Předmětnou událost šetřila Kooperativa pojišťovna a.s. Pojistná událost byla nahlášena dne 26.4.2017. Pojišťovna odkládala vyřízení pojistné události z důvodu absence vyjádření žalovaného. Až půl roku od předmětné události po vyjádření žalovaného pojišťovna sdělila, že pozemek je ve vlastnictví žalovaného, který každý měsíc kontroloval stav šachty a žádné poškození neshledal. Šachta měla být navržena jako „pochozí“. Pojišťovna dovodila, že nebylo prokázáno porušení právních předpisů ze strany žalovaného, a proto nemůže ve věci plnit. Žalobce dále zjistil, že žalovaný po události šachtu zasypal a není možné se již přesvědčit o pravdivosti tvrzení žalovaného. Podle ustanovení § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti nebo pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Lze dovodit povinnost vlastníka nemovitosti užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví nebo na majetku. Pokud se na pozemku žalovaného, který je v bezprostřední blízkosti nákupního střediska a průchod přes pozemek není nijak označen, nacházela nezabezpečená jáma, která byla přikryta uvolněným víkem, jež nebylo nijak označeno, je možné shrnout, že žalovaný porušil svoji prevenční povinnost.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že je mu upřímně líto, co se žalobci stalo. I když připustí, že se žalobce v inkriminovanou dobu pohyboval na soukromém pozemku, kde si krátil cestu z nákupu, nebyl důvod, aby šel k odpadní jímce, která se nachází pod příkrým svahem cca 30 metrů od komunikace za objektem č.p. xxx, kudy si žalobce krátil cestu. K jímce nevede žádná cesta nebo pěšina, na ploše se nachází náletové dřeviny a tráva, která se neseče. Žalobci tak muselo být zřejmé, že se nenachází na veřejné nebo neveřejné komunikaci, ale v místě, kde rozhodně nemá co dělat. K zasypání šachty (odpadní jímky), do které žalobce spadl, nikdy nedošlo. Naopak jímka, do které žalobce spadl, byla opravena odbornou firmou. Víko jímky bylo navrženo a realizováno jako pochozí. Za jímkou se nachází pilíř s přípojným místem elektrické energie pro objekt č.p. xxx (Cihelna). Žalobce nebo jeho bratr provádí každý měsíc odečty elektroměru, přitom přes uvedený poklop jímky procházejí a kontrolují ho. Žádné poškození poklopu nebylo zjištěno. Žalovaný má sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu. Celou záležitost řešil jako pojistnou událost ve spolupráci s pojišťovnou Kooperativa, která rozhodla, že pojistné plnění neposkytne.

3. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby. Předmětná odpadní jímka se nachází na pozemku žalovaného v místech cca 30 metrů od komunikace, kam nevede žádná cesta a plocha v okolí odpadní jímky je hustě zarostlá náletovými dřevinami a vysokou trávou. Samotná jímka byla opatřena poklopem, který byl realizován autorizovanou firmou jako pochozí. Žalobce svůj nárok opírá o ust. § 2900 o.z., které upravuje institut tzv. generální prevence. Ze strany žalovaného nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání, které by bylo v rozporu jak s ustanoveními občanského zákoníku, tak i s jinými právními předpisy. Nebylo prokázáno, že by žalovaný zaviněně jednal v rozporu se zákonem (§ 2910 o.z.), se smluvní povinností (§ 2913 o.z.) nebo s dobrými mravy (§ 2909 o.z.). Naopak se žalovaný choval v souladu s právem tak, aby jeho „konáním nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného“, tedy právě v mezích ustanovení § 2900 o.z. Aby žalobcův návrh mohl být úspěšný, muselo by být prokázáno, že žalovaný jednal protiprávně (porušil prevenční povinnost) a že mezi porušením prevenční povinnosti a vznikem újmy je příčinná souvislost. Dále by musela být prokázána existence zavinění na straně žalovaného. Dle vedlejšího účastníka nic z uvedeného prokázáno nebylo. Žalobce tvrdil, že odpadní jímka nebyla označena a byla přikryta pouze „uvolněným víkem“. Z vyjádření žalovaného však vyplývá, že víko bylo vyrobeno a instalováno autorizovanou společností jako pochozí. Z důvodu kontroly elektroměru, který se nachází za odpadní jímkou, byla pevnost a stabilita víka žalovaným jednou za měsíc prověřována a žalovaný na něm neshledal žádnou závadu. Je tedy evidentní, že míra obezřetnosti, kterou žalovaný vynaložil na zachování funkčnosti ochranného prvku odpadní jímky, byla adekvátní poměrům v daném místě a čase. Je nutno poukázat i na chování žalobce v souvislosti s předmětnou událostí. Žalobce si krátil cestu přes soukromý pozemek žalovaného od nedalekého supermarketu. Byť je tento pozemek neoplocen, je v daném místě všeobecně známo, že jde o pozemek soukromý. Žalobce se následně rozhodl, že si zaváže boty na víku odpadní jímky, která je v podstatě skryta v houští cca 30 metrů od plochy z betonových panelů, po kterých se běžně chodí a nehrozí zde žádné nebezpečí. Je tedy otázkou, co vedlo žalobce k rozhodnutí zavazovat si obuv na takto nepraktickém místě, kde mohl očekávat určité komplikace minimálně z hlediska přístupu do takového místa. Žalobce si počínal v rozporu s ust. § 4 odst. 1 o.z. Smyslem tohoto ustanovení je ochrana třetích osob, kterým v návaznosti na ust. § 3 odst. 2 písm. c) věty za středníkem nesmí být na újmu nerozumné a nepředvídatelné chování jiné osoby. Prevenční povinnost není absolutní, a proto je nepochybně zapotřebí vymezit hranice odpovědnosti potenciálního škůdce právě i v souvislosti s jistou předvídatelností chování ostatních osob ve vnějším světě ve smyslu ust. §§ 3 a 4 o.z. V posuzované věci se žalobce nechoval rozumně a s potřebnou mírou opatrnosti. Jinak řečeno, žalobce bezpochyby nejednal tak, aby sám sebe nebo jiného bez rozumného důvodu nepřivedl do rizikové situace a nevystavil nebezpečí újmy.

4. Pro rozhodnutí soudu bylo zásadní řešení otázky, zda je žalobou uplatněný nárok co do základu dán, tedy zda žalovaný odpovídá za škodu, která žalobci vznikla dne 8.3.2017 v důsledku pádu do jímky nacházející se v Trutnově za objektem Cihelna. Teprve v případě, že by byla odpovědnost žalovaného dána, měl soud v úmyslu zkoumat výši žalobou uplatněného nároku. Vzhledem ke skutkovým a právním závěrům, k nimž soud dospěl a které budou uvedeny dále, nebylo potřebné zabývat se otázkou výše nároku. Při rozhodování o základu nároku vycházel soud z dále uvedených skutkových zjištění.

5. Ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územního odboru Trutnov, Obvodního oddělení Trutnov č.j. KRPH-23145/ČJ-2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl dne 9.3.2017 v 07.45 hodin dozorčí službou policie vyrozuměn o události – pádu osoby do výtlakové jímky na pozemku č. xxx v katastrálním území Trutnov. Žalovaný jako vlastník pozemku byl požádán o zajištění uvedeného místa proti dalšímu možnému pádu osob do jímky. Žalovaný k věci uvedl, že se jedná o výtlakovou jímku, kterou mu stavěla firma a která je zajištěna „běžným dostupným způsobem“. Samotný pozemek jezdí každý týden kontrolovat a dále kontroluje i uvedenou jímku, jelikož v její blízkosti je elektroměrové místo, kde provádí odečty elektřiny pro ČEZ. Dále uvedl, že se postará o lepší zabezpečení této jímky. Žalobce podal ve věci vysvětlení dne 13.3.2017. Uvedl, že dne 8.3.2017 byl nakupovat v OD Albert asi od 18.00 hodin, nakupoval asi hodinu. Od Albertu šel asi okolo 18.45 hodin směrem za budovu prodejny Auto Kelly. Tento směr si vybral s tím, že si tam ve tmě někde odskočí. Ve tmě viděl bílý kruh, na který si odložil nákup, protože na tom bílém plastu nebylo tolik špíny. Vykonal potřebu, natáhl se pro nákup a přitom nakročil na ten bílý plast a přenesl váhu na nohu, kterou na plast nakročil. V tom se víko kanálu protočilo, to nečekal a spadl do jímky, nestihl ani zareagovat. Po dopadu na chvíli ztratil vědomí, když se vzbudil, nevěděl, co se stalo ani kde je. Poslepu nahmatal žebřík a pomalu se snažil vylézt ven, což bylo obtížné, protože byl potlučený. Snažil se volat o pomoc. Když už téměř vylezl ven, zaregistroval muže, který se mu snažil pomoci. Dále ležel na břiše, vše ho bolelo. Poté registroval modrá světla, pořádně vnímat začal až v nemocnici. Byl hospitalizován do 10.3.2017. Měl za to, že takový druh jímky by měl být zajištěn tak, že se na něj dá stoupnout. Kdyby věděl, že to není zajištěné, nikdy by na to nešlápl. Dne 3.4.2017 byly žalobci sděleny údaje o majiteli pozemku s tím, že může uplatnit nárok na případnou škodu v občanskoprávním řízení.

6. Ze zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územního odboru Trutnov, Obvodního oddělení Trutnov, podané pro potřeby tohoto řízení dne 6.11.2018, bylo zjištěno, že věc pádu do jímky byla na obvodní oddělení v Trutnově telefonicky oznámena prostřednictvím zdravotnické záchranné služby dne 8.3.2017 v 18.41 hodin. Oznámen byl pád osoby do odkryté šachty v ulici Za Cihelnou. Na místo se dostavila hlídka ve složení prap. Bc. R.K., pprap. J.R. a M.R. Z místa byla hlídkou podána dozorčí službě zpráva, že bylo hovořeno s poškozeným V.B., který uvedl, že šel z OD Albert v Trutnově a potřeboval čůrat, tak šel za budovu Auto Kelly. Zašel do roští, šlápl na plastový dekl o průměru 90 cm, který se protočil a on spadl do šachty do hloubky 3 metry. Uvnitř šachty byly trubky a kovový žebřík, po kterém následně vylezl ven. Při vylézání sténal, kdy ho slyšel zaměstnanec Auto Kelly, který šel právě domů z práce. Jednalo se o S.S., který mu pomohl a zavolal ZZS. Hlídka na místě opět umístila na šachtu plastový dekl, čímž bylo zabráněno pádu další osoby do šachty. Dále bylo prováděno šetření k vlastníkovi pozemku. Jímka se nachází na pozemkové parcele č. 2132/17 v majetku Ing. J.P., který byl o události vyrozuměn dne 9.3.2017 a byl požádán o kontrolu a zajištění jímky. Současně bylo místo zjištěno na ortofotomapě.

7. Dle záznamu o výjezdu RZP Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, p. o., bylo vozidlo RZP přivoláno dne 8.3.2017 v 18.44 hodin, na místě zásahu bylo v 18.50 hodin. Zásah provedli Bc. A.Z, DIS a L.L. DIS. Dle záznamu se pacient V.B. šel vymočit a spadl do odpadové šachty cca 3 metry hluboké, na dně byla voda, byl tam žebřík, sám vylezl, na vše si pamatoval. Nebyl v bezvědomí, volal o pomoc, kolemjdoucí přivolal RZP. Pacient byl převezen do Oblastní nemocnice Trutnov a.s.

8. Soud provedl ohledání na místě samém dne 18.9.2018. Při ohledání vyšlo najevo, že se účastníci významným způsobem liší v označení místa, kde mělo dojít k pádu žalobce do jímky. Dle žalovaného došlo k pádu žalobce do přečerpávací šachty, která se na místě stále nachází, a to konkrétně u rozvodné skříně elektro. Měřením bylo zjištěno, že šachta je 170 cm před rozvodnou skříní. Šachta byla zakryta plastovým víkem o průměru 100 cm. Tato jímka se nachází cca 30 metrů od obvodové zdi objektu Cihelna. Žalobce označil jiné místo, kde v současnosti žádná jímka není (žalobce od počátku tvrdí, že po škodné události došlo k zasypání jímky). Toto místo se nachází ve vzdálenosti 18,5 metru od obvodové zdi objektu Cihelna, blíže ve směru k OD Albert. V tomto místě jsou na povrchu pozemku betonové panely, místo je částečně zarostlé vegetací. Pod povrchem pozemku byla patrná dutina. Obě místa jsou od sebe vzdálena 14 metrů.

9. Ze servisního listu společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. se sídlem Hradec Králové, Pražská třída 47/151, IČ 27545547, soud zjistil, že na základě objednávky zákazníka „pana P.“ byly prováděny práce dne 9.3.2017 od 9.30 hodin. Byla hlášena závada „bzučí signalizace“. V popisu provedených prací se uvádí: „Po odkrytí poklopu zjištěno, že je plovák maximální hladiny uražený a spadl na dno přečerpávací stanice. Po vytažení plováku ze dna a upevnění na jeho původní místo signalizace přestala bzučet. Jímka do příjezdu byla zčerpaná, čerpadlo pracuje bez problémů. Poklop jímky je poškozen natolik, že ho je potřeba vyměnit. Vzhledem k množství velkých kusů nečistot na dně jímky doporučuji vyčistit.“ 10. Soud dále provedl výslechy svědků, kteří byli na místě samém přítomni dne 8.3.2017 bezprostředně po úrazu žalobce. Základní sporná otázka spočívala v tom, kde se konkrétně nacházela jímka, do které žalobce spadl. Z toho důvodu byly výslechy svědků provedeny na místě samém za objektem Cihelna v Trutnově.

11. Z výpovědi svědkyně Mgr. A.Z., zdravotní záchranářky, soud zjistil, že se zúčastnila výjezdu ve věci úrazu žalobce. V době příjezdu byla tma. Starala se o pacienta. Od něho věděla, že spadl do nějaké jímky, ve které byl žebřík, po něm vylezl. To zapsala do záznamu o výjezdu. Když přijeli, byl už žalobce vylezlý ven. Nedokáže specifikovat, kde byla jímka, do které žalobce spadl. Sami se báli v místě pohybovat, aby se jim také něco nestalo. Na místo s vozidlem nacouvali, stáli na cestě, která se užívá k vjezdu na pozemek. Od cesty k pacientovi šla odhadem tak 8 metrů. Došli do míst, kde jsou porosty, až dozadu pod svah nedošli. Pacient už ležel na zemi. Zaregistrovala poklop od jímky, mohl být tak 2 metry od pacienta, do jímky samé nekoukala. Pacienta ošetřili na místě, kde ležel, z tohoto místa ho přemístili do auta.

12. Z výpovědi svědka L.L., DiS, zaměstnance ZZS v Trutnově, bylo zjištěno, že jim dispečerka ohlásila pád do hloubky. Přijeli na místo, při příjezdu byla tma. Najeli na místo po cestě od OD Albert. Pacient ležel na prostranství za cestou, svítil na něho světly, aby viděli. Ležel na volném prostranství v místech, kde nyní nejsou porosty, nebylo to až pod svahem, bylo to o něco blíže. Při jejich příjezdu byl na místě člověk, který telefonoval, ten jim pacienta ukázal. V blízkosti pacienta zaregistroval skruž. Věnoval se ale pacientovi, a proto nedokáže přesněji říci, kde skruž byla. Z místa, kde ležel, pak žalobce transportovali do sanitky. Místo, kde zasahovali, mohlo být tak do 8 metrů od vozidla, ale to je pouze odhad.

13. Z výpovědi svědka Bc. R.K., policisty, soud zjistil, že v okamžiku jejich příjezdu už byl žalobce v autě záchranářů. Na místě se ho ptali, co se stalo. Řekl jim, že si v těchto místech šel odskočit, šlápl na nějaký umělohmotný dekl, propadlo se to s ním. Dané místo vyfotografovali a změřili otvor. Bylo to k večeru, už se stmívalo. Jímka se nacházela před sloupkem, na kterém je nálepka označující napětí. Poté, kdy byla svědkovi při výslechu na místě samém ukázána existující jímka před elektrorozvodnou skříní, uvedl, že tak na 90 % došlo k úrazu u této jímky. Usuzoval tak i podle poklopu navrchu.

14. Z výpovědi svědka J.R., policisty, bylo zjištěno, že v době příjezdu hlídky policie již na místě bylo vozidlo ZZS, pacient už byl naložený uvnitř. Společně s dalším členem hlídky Kovačíkem se ptali žalobce, co se stalo. Řekl jim, že se šel v těchto místech ve křoví vymočit, že tam šlápl na nějaký kanál, že se to pod ním protočilo a spadl dolů. Změřili průměr kanálu a nafotili to. Svědek poté přímo při výslechu ukázal místo, kde se jímka nachází, přičemž označil jímku před rozvodnou skříní. K tomu uvedl, že k události došlo již před 2 roky a tenkrát byla tma, nicméně z 90 % je přesvědčen o tom, že šlo o tuto jímku. Vycházel i z toho, že na místě jinou jímku neviděl. Pokud by to měla být jiná jímka, musela by být v těsném okruhu od existující jímky, protože se ještě díval do šachty parovodu, která se nachází těsně vedle jímky, do níž žalobce spadl. K jímce šli podle informací od žalobce, sami okolí nijak podrobně nezkoumali. Pořídili detailní fotografii jímky. Poté dali poklop zpátky na kanál. Poklop nebyl z vrchu poškozený. Částečně byla poškozena obruba po obvodu poklopu. Když dali poklop zpět, zjistili pošlapem, že drží a neujíždí, vše oznámili dozorčí službě.

15. Z výpovědi svědka S.S., vedoucího prodejny Auto Kelly nacházející se v objektu Cihelna, bylo zjištěno, že v rozhodný den zůstal v provozovně poslední, odcházel po 18. hodině, byla už tma. Šel zadním vchodem a kódoval. To mu nějakou dobu trvalo, přitom venku uslyšel něčí hlas. Na základě toho našel žalobce. Žalobce byl ještě částí těla ve skružích. Pomohl mu ven, aby tam nespadl znovu. Z projevu žalobce bylo zřejmé, že je potlučený, proto zavolal sanitku. Vyčkal do příjezdu sanitky, pak ještě někoho sháněli, aby jim pomohl s přemístěním žalobce do sanitky, protože byl zafixovaný. Policie přijela až později, asi je volali z té sanitky. Jímka byla ve směru od cesty k rozvodné skříni, na místě tenkrát bylo víc roští, proto ani sanitka nemohla přijet blíže. Jímka byla spíš blíže k rozvodné skříni. Sám se byl na místě podívat ještě druhý den, později už nikoliv. Po ukázání existující jímky před rozvodnou skříní svědek uvedl, že se mohlo jednat o tuto jímku, ale s jistotou to neví. V jímce, do které žalobce spadl, bylo čidlo, které mělo výstup u zadního vstupu do objektu Cihelna. Po pádu žalobce začalo čidlo vydávat zvuky, proto také svědek déle kódoval a díky tomu žalobce slyšel. Neví o tom, že by se na pozemcích nacházela ještě nějaká jiná jímka, ani nezaznamenal, že by se po této události na pozemku něco zasypávalo nebo zahrnovalo. Na místě se původně nacházel objekt, který vyhořel, od té doby je to tam stále stejné, jen to zarůstá.

16. Slyšení svědci Mgr. A.Z. a L.L. DiS. se nedokázali s jistotou vyjádřit k tomu, kde se nacházela jímka, do níž žalobce dne 8.3.2017 po 18. hodině spadl. Dle soudu to nelze považovat za nelogické. Oba jmenovaní svědci shodně uvedli, že v době příjezdu vozidla ZZS již žalobce v jímce nebyl, ležel na zemi mimo jímku, když s opuštěním jímky žalobci pomohl S.S., který také přivolal vozidlo ZZS. Prvotním a základním úkolem pracovníků ZZS bylo poskytnout žalobci první pomoc a dopravit ho do zdravotnického zařízení. Za tohoto stavu lze považovat za logické, že pracovníci ZZS blíže a podrobněji nezkoumali, kde se jímka přesně nachází. V odlišné situaci byli členové policejní hlídky Bc. K. a R., protože jejich úkolem bylo objasnit, k jaké události došlo, a učinit nezbytné kroky k tomu, aby nemohlo dojít ke zranění další osoby. Policisté získali informace přímo od žalobce, který již byl v době jejich příjezdu ve vozidle ZZS. Podle informací od žalobce policisté jímku v terénu nalezli, změřili její průměr a usadili na její povrch poklop, aby nemohlo dojít k pádu další osoby do předmětné jímky. Místo vyfotografovali, nicméně fotografie nebyly ze strany Policie ČR pro potřeby tohoto řízení předloženy. Oba jmenovaní policisté se jako svědci na místě samém vyjádřili k tomu, kde se sporná jímka nacházela. Místo, kde se nachází jímka, do níž žalobce spadl, spontánně označil svědek Jan Rousek. Ten si také vzpomněl, že se v blízkosti jímky, do které žalobce spadl, nacházela šachta parovodu, která je skutečně umístěna v blízkosti výtlakové jímky před rozvodnou skříní. V této souvislosti nelze přehlédnout, že dle žalobce se jímka, do níž spadl, nacházela na místě vzdáleném od existující výtlakové jímky před rozvodnou skříní 14 metrů. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by svědek R. nemohl zaregistrovat šachtu parovodu nacházející se v blízkosti jímky, kterou policisté dne 8.3.2017 ohledali a vyfotografovali. Svědek Bc. K. uvedl, že se jímka, do které žalobce spadl, nacházela před rozvodnou skříní. Vyjádřil se tak, že se na 90 % jednalo o existující výtlakovou jímku před rozvodnou skříní. Rovněž svědek S.S., který žalobci pomohl z jímky vylézt, spontánně uvedl, že se jímka nacházela před rozvodnou skříní, jako pravděpodobné pak uvedl, že k pádu žalobce došlo do stále existující výtlakové jímky, která se nachází před rozvodnou skříní.

17. Soud nemohl přehlédnout, že existují i další indicie, které nasvědčují tomu, ž došlo k pádu žalobce do výtlakové jímky nacházející se před rozvodnou skříní. Dne 9.3.2017 prováděl v této jímce servisní práce zaměstnanec společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. Důvodem byla skutečnost, že došlo ke spuštění zvukové signalizace z čidla, které se nachází na plováku umístěném v jímce. Zvuky ostatně zaregistroval dne 8.3.2017 v době svého odchodu z objektu Cihelna i svědek S.S., který se z tohoto důvodu zdržel při instalaci bezpečnostního kódu. Servisní pracovník společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. navíc dne 9.3.2017 zjistil, že plovák nacházející se v jímce byl uražený a ležel na dně jímky. Vznik tohoto poškození lze dle soudu logicky vysvětlit tím, že do jímky spadl žalobce. Konečně servisní technik společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. zjistil poškození poklopu jímky, které bylo natolik závažné, že doporučil jeho výměnu. Toto zjištění je zcela v souladu s výpovědí svědka R., dle kterého byl poklop poškozený již dne 8.3.2017, konkrétně byl poškozen po svém obvodu. Nelze přehlédnout ani vyjádření samotného žalobce v rámci podání vysvětlení ze dne 13.3.2017 (tj. 5 dnů po události). Při této příležitosti žalobce uvedl, že v rozhodném okamžiku „ve tmě viděl bílý kruh, na který si odložil nákup“, následně na plastové víko šlápl, přičemž následoval jeho pád do jímky. Uvedené skutečnosti dle soudu rovněž nasvědčují k tomu, že žalobce spadl do výtlakové jímky nacházející se před rozvodnou skříní, kdy opravu zařízení v jímce provedl dne 9.3.2017 servisní pracovník společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. a současně zjistil poškození poklopu, kterým byla jímka zakryta.

18. Dle soudu naopak nebylo prokázáno, že žalobce spadl do jiné dnes již neexistující jímky či jámy nacházející se ve vzdálenosti 14 metrů od stále existující výtlakové jímky. Soud přitom považoval za nadbytečné provedení dalších důkazů, které k prokázání svého tvrzení žalobce navrhl (vyžádání stavební dokumentace o vedení inženýrských sítí, výslechy svědků J.B. a K.Š., provedení výkopu v místě, kde se dle žalobce jímka nacházela). I kdyby se totiž uvedenými důkazy prokázalo, že se v místě označeném žalobcem v minulosti nějaká jímka či jáma v zemi nacházela, nebylo by možno bez dalšího dovodit, že právě do tohoto jiného prostoru žalobce dne 8.3.2017 spadl. Pro posouzení otázky, v jakém konkrétním místě ke zranění žalobce došlo, byly významné výpovědi osob, které byly v místě úrazu skutečně přítomny bezprostředně po události, přičemž důkaz výslechem těchto osob ze strany soudu proveden byl, a to přímo na místě samém.

19. Soud tudíž na základě provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém ději: Žalobce se dne 8.3.2017 po 18. hodině po odchodu z OD Albert vydal do prostorů nacházejících se za objektem Cihelna. Pohyboval se po pozemcích ve vlastnictví žalovaného, mj. po stavební parcele č. St. xxx/1 v katastrálním území Trutnov. Tento pozemek nebyl označen jako pozemek ve vlastnictví fyzické osoby, nebyl oplocen. Při vstupu na pozemek tak žalobce nebyl nucen překonat žádnou překážku. Obecně je známo, že předmětný pozemek je ze strany některých zákazníků využíván ke zkrácení cesty z OD Albert do centra Trutnova (tímto způsobem je využívána část předmětného pozemku přiléhající k objektu Cihelna se zpevněným povrchem - viz např. fotografie č.l. 52, 56, 57). V rozporu s těmito zvyklostmi se žalobce pohyboval v odlehlé části pozemku pod svahem, v níž se nacházejí náletové porosty. Šlo o část pozemku, kde k volnému pohybu osob docházet nemělo. Žalobce si takto počínal, protože měl v úmyslu se v daném místě vymočit. V daném místě se ve vzdálenosti 30 metrů od obvodové zdi objektu Cihelna nachází výtlaková jímka, která zajišťuje přečerpávání odpadních vod z objektu Cihelna do městské kanalizace. Uvedená výtlaková jímka byla zakryta pochozím poklopem, tj. poklopem, který měl umožnit bezpečnou chůzi a měl zabránit pádu osoby, která na poklop vstoupila, do jímky. Žalovaný případně jeho bratr kontrolovali zabezpečení jímky jedenkrát měsíčně, kdy chodili zjišťovat stavy elektroměru v rozvodné skříni nacházející se ve vzdálenosti 170 cm za jímkou. V okamžiku vzniku škody byl pochozí poklop jímky poškozený, což bylo prokázáno výpovědí svědka R. a servisním záznamem pracovníka společnosti VODA CZ SERVICE s.r.o. Poškozena byla obruba po obvodu poklopu, která měla vyloučit možnost posunu poklopu na vrchní skruži jímky, na které poklop ležel. V důsledku tohoto poškození poklop dne 8.3.2017 nesplnil svoji funkci, když se poté, kdy žalobce na poklop vstoupil a přenesl na něho váhu, protočil a žalobce v důsledku toho spadl do jímky.

20. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud posuzoval otázku, zda žalovaný jako vlastník pozemku, na kterém se výtlaková jímka nachází (vlastnictví žalovaného k pozemku nebylo sporováno), odpovídá za újmu, která žalobci vznikla v důsledku pádu do jímky. Ke vzniku újmy došlo dne 8.3.2017, tudíž nárok bylo třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

21. Žalobce dovozoval odpovědnost žalovaného za újmu z porušení prevenční povinnosti, která je zakotvena v ust. § 2900 o.z. Dle tohoto ustanovení vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

22. Při posuzování otázky, zda ze strany žalovaného došlo k porušení prevenční povinnosti, vycházel soud z ustálené judikatury, a to i z judikatury, která se vztahovala k právní úpravě účinné do 31.12.2013. Dle ust. § 415 obč. zák. platilo, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

23. V rozhodnutí publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 36/1988 se uvádí: Vlastník, správce nebo uživatel takového pozemku, který nemá povahu chodníku, není povinen zajistit (ani s ohledem na ustanovení § 415 o. z.) úpravu a přizpůsobení pozemku pro bezpečnou chůzi bez ohledu na to, že je k chůzi fakticky využíván. Nebezpečná místa na pozemku (např. nezakrytou jámu), která nejsou ani při zvýšené opatrnosti viditelná, anebo nebezpečná zařízení umístěná na pozemku, je nutno odpovídajícím způsobem zabezpečit před přístupem (např. ohrazením pozemku nebo jeho části). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2003, sp zn. 25 Cdo 618/2001, se uvádí: Každý je podle § 415 obč. zák. povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody. V odůvodnění tohoto rozsudku se dále uvádí, že povinnost žalovaného ve smyslu „ustanovení § 415 obč. zák. nelze vykládat jako povinnost počínat si tak, aby v každém okamžiku vyloučil závadu způsobilou vyvolat škodu na libovolném úseku cesty. Takový požadavek by se rovnal objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti stezky, kterou však z povinnosti tzv. generální prevence dovodit nelze.“ 24. Vyjde-li soud z uvedených judikatorních závěrů, pak dle jeho názoru nelze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k porušení prevenční povinnosti zakotvené v ust. § 2900 o.z. K úrazu žalobce došlo na pozemku ve vlastnictví žalovaného, avšak v místě, které nebylo určeno k chůzi třetích osob. Naopak k úrazu došlo v odlehlém místě pozemku, na kterém se za běžných okolností ani žádná osoba odlišná od vlastníka pohybovat neměla. Jímka, která se v tomto místě nacházela, byla zakryta poklopem, který byl konstruován jako pochozí, tedy měl umožnit kterékoliv osobě bezpečný přechod jímky. Tento způsob zabezpečení jímky je dle soudu nutno považovat za odpovídající způsob zabezpečení jímky. Žalovaný (případně jeho bratr) jímku (a tedy i poklop, kterým byla zakryta) pravidelně jedenkrát měsíčně kontrolovali, když přes jímku přecházeli k rozvodné skříni, v níž zjišťovali stavy elektroměrů. Provádění kontrol v tomto časovém intervalu lze dle soudu rovněž považovat za odpovídající, a to zvlášť se zřetelem k tomu, že při obvyklém běhu událostí se do prostoru, v němž se jímka nachází, neměla žádná třetí osoba vůbec dostat. Po žalovaném tedy nebylo možno požadovat, aby v rámci plnění prevenční povinnosti prováděl častější kontroly. Dle soudu nebylo možno po žalovaném požadovat ani to, aby prostor, v němž se jímka nachází, zabezpečil ještě jiným způsobem, například ohrazením této části pozemku, protože by tím ztížil možnost přístupu k rozvodné skříni nacházející se za jímkou. Pokud by soud dovodil, že žalovaný odpovídá za škodu vzniklou žalobci pádem do jímky, která byla zajištěna k tomu určeným zařízením (pochozím poklopem), pak by v podstatě činil žalovaného objektivně odpovědným za vzniklou škodu.

25. Soud tudíž dospěl k právnímu závěru, že ze strany žalovaného v tomto konkrétním případě nedošlo k porušení prevenční povinnosti zakotvené v ust. § 2900 o.z. Proto žalobou uplatněný nárok nemůže být ani co do základu dán. Vzhledem k tomuto právnímu závěru bylo nadbytečné zabývat se tím, zda nelze dovodit spoluzavinění žalobce jako poškozeného na vzniku škody, jak namítal zejména vedlejší účastník. Takový postup, který by se opíral o judikaturu (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.2.2002, sp. zn. 25 Cdo 2471/2000, případně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne28.2.2018, sp. zn. 25 Cdo 1063/2017), by měl své opodstatnění pouze v případě, že by bylo možno dovodit porušení prevenční povinnosti ze strany žalovaného.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný i vedlejší účastník byli v řízení úspěšní, tudíž jim vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Tohoto práva se však vzdali, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.

Rubrum