9 C 52/2017

Rubrum

Nakládání s finančními prostředky zůstavitele Jestliže žalovaná, která je společně se žalobcem pozůstalou po jejich zemřelé matce, spotřebovala finanční prostředky ze sporožirového účtu zůstavitelky, ačkoli se žalobcem z pozůstalosti převzali každý rovným dílem aktiva i pasiva, pak nelze než dovodit, že užila cizí hodnotu a tím jí vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. Pokud žalovaná na svou obranu započetla náklady spojené s cestami v souvislosti s obstaráním pohřbu zůstavitelky a navazujícími záležitostmi, pak tyto náklady jsou ve své podstatě pasivem pozůstalosti a měly být uplatněny v rámci pozůstalostního řízení, ve kterém již bylo o celkových nákladech pohřbu pravomocně rozhodnuto. Je tak dána překážka věci pravomocně rozhodnuté.

Výrok

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. T.S. ve věci žalobce J.T., narozeného xxx, bytem Žacléř, xxx, zastoupeného Mgr. L.B., advokátem se sídlem Trutnov, xxx, proti žalované E.K., narozené xxx, bytem Žacléř, xxx, zastoupené Mgr. R.H., advokátem se sídlem Praha 1, xxx, o zaplacení 25.487,- Kč s příslušenstvím, takto:

Odůvodnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10.578,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 3.2.2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 14.909,- Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 22,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. V. Vůči žalobci se České republice právo na náhradu státem zálohovaných nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Žalobou podanou soudu dne 6.3.2017 a doplněnou ve dnech 15.3.2017 a 16.5.2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25.487,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 3.2.2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaná, kteří jsou sourozenci, byli závětí, sepsanou notářským zápisem notáře JUDr. K.P. pod sp. zn. NZ 22/2008 dne 26. 2. 2008, povoláni k dědictví po zůstavitelce J.T., matce účastníků, narozené dne 26. 1. 1939, zemřelé dne 26. 5. 2016, naposledy bytem xxx, Žacléř. Usnesením Okresního soudu v Trutnově, vydaným soudní komisařkou Mgr. K.P., LL.M, notářkou se sídlem v Trutnově, dne 3. 2. 2017, č. j. 10D 589/2016-51, které nabylo právní moci dne 3. 2.2017, byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 413.062,- Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 53.933,76 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 359.128,24 Kč. Současně soud schválil dohodu obou dědiců o rozdělení pozůstalosti, podle které žalobce a žalovaná z pozůstalosti převzali, každý rovným dílem, v usnesení specifikovaný majetek a aktiva, mj. i práva a povinnosti spojené se sporožirovým účtem číslo xxx/0800, na jméno J.T., vedeným u společnosti Česká spořitelna, a.s., sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, IČ 45244782,včetně zůstatku na účtu a příslušenství. Do pozůstalosti patřila i jednotka č. xxx/4 - byt v budově čp. xxx, bytový dům na p.č. st. xxx, zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 celku na společných částech domu a pozemku, vše v obci a katastrálním území Žacléř. Vedle toho každý z účastníků rovným dílem přejal a zavázal se hradit pasiva pozůstalosti, tvořené celkovými náklady pohřbu ve výši 44.641,- Kč a závazkem ve výši 9.292,76 Kč vůči věřiteli AB 4 B. V. z titulu úvěrové smlouvy. Ve smyslu této dohody dědiců soud potvrdil nabytí dědictví oběma účastníkům. Do přejatých aktiv z pozůstalosti patřily práva a povinnosti spojené s výše uvedeným sporožirovým účtem včetně zůstatku peněžních prostředků na účtu a jejich příslušenství. Podíl obou účastníků na tomto zděděném majetku je stejný. K tomuto sporožirovému účtu byla bankou vystavena nepřenosná platební karta na jméno (zůstavitelky) J.T. V souvislosti s úmrtím matky účastníků se však tato platební karta dostala do dispozice žalované, která si ji ponechala a prostřednictvím této karty opakovaně prováděla transakce (platby či výběry hotovosti) ze sporožirového účtu. Dne 26. 5. 2016 (v den úmrtí zůstavitelky) byl proveden převod částky 92.000,- Kč na účet 1736258113/0800. Dále šlo o výběry hotovosti: dne 27. 5. 2016 částky 4.000,- Kč, dne 12. 7. 2016 částky 2.000,- Kč, dne 12. 9. 2016 částky 7.200,- Kč a dne 7. 10. 2016 částky 3.000,- Kč. Celkem byla z účtu vyčerpána částka 108.200,- Kč. Z těchto peněz žalovaná žalobci nic nepředala. Dle rozhodnutí vydaného v dědickém řízení náležely peněžní prostředky z tohoto účtu každému účastníkovi rovným dílem. Žalobci tak vzniklo právo na jednu polovinu z uvedené sumy, tedy na částku 54.100,- Kč. Od nároku na vydání částky 54.100,- Kč žalobce odečetl svůj díl na peněžních závazcích, které mu v souvislosti s přijetím pozůstalosti jako dědicovi vznikly a které, alespoň podle žalobci známých okolností, za něho uhradila žalovaná. Podle usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 2. 2017, č. j. 10D 589/2016-51, převzali účastníci rovným dílem závazek spočívající v nákladech spojených s pohřbem, vyčíslený na 44.641,- Kč. Tyto náklady jako vypravitelka pohřbu hradila žalovaná. Svůj díl na těchto nákladech ve výši 22.320,50 Kč žalobce započetl proti svému právu na vydání částky 54.100,- Kč. Každý z účastníků zdědil podíl na výše specifikované jednotce, takže aktuálně oba vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální celku k této věci. V tomto rozsahu se účastníci mají podílet na nákladech souvisejících se společnou věcí. Předepsané příspěvky na opravy údržbu a správu bytového domu, včetně úhrad služeb, hradila za oba spoluvlastníky v období měsíců 6/2016 – 2/2017 žalovaná. Celkem dle žalobci dostupných listin zaplatila 12.585,- Kč. Podíl žalobce na tomto plnění činí 6.292,50 Kč, i tuto částku proto žalobce započetl proti svému právu na vydání částky 54.100,- Kč. Počínaje měsícem březnem 2017 jsou měsíční náklady spojené s jednotkou č. 352/4 hrazeny každým z účastníků jednou polovinou přímo správci domu, od uvedeného měsíce již tedy žalovaná za žalobce ničeho neplní. Žalobce tak po žalované požadoval částku ve výši 25.487,- Kč. Žalobce nesouhlasil s námitkami žalované, dle které se měl jako dědic rovnou měrou podílet i na dalších platbách, případně se měl na některých platbách podílet ve větším rozsahu (platby související s jednotkou). Žalobce rozporoval tvrzení žalované, že v období po úmrtí matky účastníků (ode dne 26. 5. 2016 do dne 15. 8. 2016) výlučně sám užíval jednotku č. xxx/4. Matka účastníků žila dlouhodobě v družském svazku a ve společné domácnosti s F.R. Společně bydleli v bytě v předmětné jednotce č. xxx/4. Matka účastníků v rámci poslední vůle pro svého druha zřídila i právo doživotního bezplatného užívání předmětného bytu. Z důvodu svého dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu byl F.R. odkázán na celodenní péči jiné osoby. Tuto pomoc mu, bez několika dnů, prakticky až do konce svého života zajišťovala matka účastníků, která dne 20. 5. 2016 doma zkolabovala, byla převezena do Oblastní nemocnice Trutnov, kde dne 26. 5. 2016 zemřela. Ode dne 26. 5. 2016 pak tuto celodenní péči o F.R. převzal (za pomoci I.T.) žalobce. Z toho důvodu se dočasně začal více zdržovat v předmětném bytě v jednotce č. xxx/4. V bytě však fakticky nikdy nebydlel, ani ho výlučně neužíval. Za užívání bytu F.R. platil, když hradil i po úmrtí matky účastníků přibližně jednu polovinu měsíčních nákladů (částka 3.000,- Kč byla poukazována na sporožirový účet matky účastníků každý měsíc). O F.R. žalobce osobně pečoval jen přibližně do poloviny července 2016, neboť pro náhlé zhoršení zdravotního stavu byl jmenovaný nejprve hospitalizován v nemocničním zařízení, posléze dne 19. 7. 2016 zemřel. Měsíční platby za bydlení v jednotce č. xxx/4 byly z důvodu zřízeného trvalého příkazu poukazovány na sporožirový účet č. xxx/0800 dlouho po úmrtí F.R. až do měsíce prosince 2016. Pokud se tedy žalobce v období od úmrtí své matky dne 26. 5. 2016 do poloviny července 2016 zdržoval v předmětném bytě, bylo to z důvodu zajištění péče o F.R. Žalobce zde fakticky nikdy nebydlel ani bydlet nepotřeboval, neboť v té době bydlel spolu se svou (tehdy ještě stále) bývalou manželkou I.T., která měla pronajatý byt (jednotku) č. xxx na adrese Severní xxx, Hradec Králové – Slezské Předměstí. Posléze se na přelomu měsíců červenec a srpen 2016 žalobce i I.T. společně přestěhovali natrvalo do Žacléře, když na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 25. 7. 2016 má žalobce s účinností od 1. 8. 2016 od města Žacléř pronajatý byt č. xxx na adrese xxx, Žacléř. V souvislosti s nájmem tohoto bytu v Žacléři zaplatil před začátkem nájmu pronajímateli jistotu, a to ve sjednané výši 14.133,- Kč. Tuto částku žalobce zaplatil najednou již dne 25. 7. 2016 v hotovosti do pokladny pronajímatele. Jakékoliv nároky na vydání bezdůvodného obohacení za užívání jednotky nad rámec spoluvlastnického podílu, které žalovaná uplatňuje, jsou bezdůvodné. Stejně tak nemůže obstát, že by za období od 26. 5. 2016 do 15. 8. 2016 měl hradit veškeré výlohy spojené s jednotkou č. xxx/4 pouze a jedině žalobce. Ve vztahu k těmto výdajům vycházel žalobce ve své žalobě z dokladů, které měl k dispozici. Tvrdí-li žalovaná, že náklady spojené s vlastnictvím jednotky měly být hrazeny ve vyšší částce, je na ní, aby své tvrzení prokázala. Listiny, které žalovaná předložila, její tvrzení neprokazují. Veškeré doklady jsou vystaveny na jméno zesnulé J.T. a není z nich a priori zřejmé, že plněno bylo právě žalovanou. Pokud podle předložených dokladů SIPO měly být hrazeny náklady za služby dodávané do jednotky, pak skutečná výše těchto nákladů de facto nijak prokazována není (není nijak doložena vlastní fakturace či vyúčtování skutečné spotřeby). Poté, co v polovině července byt trvale opustil F.R., zůstala jednotka č. xxx/4 prázdná a nikdo v ní nebydlel, resp. nebydlí. Je tedy zřejmé, že v opuštěném bytě nemohla být spotřeba služeb vysoká a pokud by např. byly služby hrazeny zálohově, po zúčtování těchto plateb nelze vyloučit vznik eventuálních přeplatků, které mohly být k rukám žalované vráceny. Podobné výhrady lze vznést i proti započtení nároku v podobě jedné poloviny z uhrazeného pojistného ve výši 722,- Kč. Tvrzení žalované o údajné zápůjčce žalobci ve výši 4.000,- Kč je zcela smyšlené. Žalovaná žalobci nikdy uvedenou částku nezapůjčila, smyšlený je údajný účel zápůjčky, když v „čestném prohlášení“, které má zápůjčku prokazovat, se uvádí, že žalovaná obnos žalobci zapůjčila dne 2. 8. 2016 na úhradu kauce. Jistota přitom byla složena již dne 25. 7. 2016. V souvislosti se svým přesunem z Hradce Králové do Žacléře žalobce potřeboval uhradit náklady na stěhování, a proto se na žalovanou obrátil se žádostí o poskytnutí alespoň nějaké částky z prostředků, které žalovaná vybrala ze sporožirového účtu zůstavitelky J.T. To žalovaná žalobci kategoricky odmítla, když navíc vše vyústilo v konflikt mezi žalobcem a manželem žalované, který žalobce fyzicky napadl. Peníze na úhradu nákladů spojených se stěhováním si proto žalobce posléze půjčil od své tety J.Ž. (sestra zůstavitelky). Žalovaná započetla proti nároku žalobce jednu polovinu nákladů za odhad tržní ceny jednotky č. xxx/4, který byl pořizován pro potřeby dědického řízení, a dále polovinu cestovních výdajů, které žalované měly vzniknout v souvislosti s „vypravováním pohřbu a zařizováním jednání nezbytných k vypořádání dědictví“. Žalobce tyto nároky odmítl obecně z jejich povahy. Pokud žalované vznikly výlohy v souvislosti s vypravením pohřbu, tak celkové náklady pohřbu byly již stanoveny a mezi účastníky vypořádány v rámci pasiv pozůstalosti usnesením Okresního soudu v Trutnově č. j. 10D 589/2016-51. Svoji povinnost podílet se na úhradě usnesením stanovených nákladů spojených s pohřbem žalobce ve své žalobě zohledňuje od počátku. Hotové výdaje v souvislosti s dědickým řízením, včetně výdajů souvisejících s osobní účastí na nařízeném ústním jednání, vznikly oběma účastníkům, nikoliv jen žalované, a každý si je nese sám. Nehledě pak na to, že o náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo opět rozhodnuto (ve výroku IV.) usnesením ze dne 3. 2. 2017. č. j. 10D 589/2016-51. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Příspěvky na opravu, údržbu a správu bytového domu (čp. xxx na p. č. st. xxx v kat. úz. Žacléř, ve kterém se nachází bytová jednotka č. xxx/4, která byla předmětem dědictví), včetně úhrady služeb za oba spoluvlastníky za období měsíců 6/2016 - 2/2017 byly vyšší než žalobcem tvrzených 12.585,- Kč. Ve skutečnosti bylo zaplaceno 28.844,29 Kč. Od 26. 5. 2016 do 15. 8. 2016 žalobce užíval bytovou jednotku č. xxx/4 výlučně sám. Částka, kterou je třeba odečíst od nároku žalobce, tak ve skutečnosti činí 22.310,40 Kč, když výlohy za období 26. 5. 2016 – 15. 8. 2016 má hradit výhradně žalobce a za období 16. 8. 2016 – 28. 2. 2017 žalobce i žalovaná, každý ve výši . Žalovaná hradila pojistné za pojištění bytové jednotky č. xxx/4 ve výši 722,- Kč. Od nároku žalobce je tak třeba odečíst 361,- Kč. Žalovaná sama hradila odhad bytové jednotky č. xxx/4 pro potřeby dědického řízení v ceně 1.000,- Kč. Od nároku žalobce je tak třeba odečíst dalších 500,- Kč. Žalobce v období od 26. 5. 2016 (den úmrtí matky žalobce a žalované) do 15. 8. 2016 sám výlučně užíval bytovou jednotku, přestože k této jednotce má pouze 50 % spoluvlastnický podíl. Tím vzniklo na straně žalobce bezdůvodné obohacení. Obvyklé nájemné za srovnatelné byty v lokalitě Žacléř je 6.500,- Kč měsíčně. Žalovaný výlučně užíval byt po dobu 2,5 měsíce. Vzhledem k tomu, že má 50 % spoluvlastnický podíl na bytu, tak výše bezdůvodného obohacení je 2,5 x 3.250,- Kč = 8.125,- Kč. I tuto částku je třeba odečíst od nároku žalobce. Od 16. 8. 2016 žalobce již nebydlí v bytové jednotce č. xxx/4, ke které má spoluvlastnický podíl, avšak má pronajatý jiný byt. Před podpisem nájemní smlouvy byl žalobce složit kauci ve výši 4.000,- Kč, tuto částku žalobci půjčila žalovaná. I tuto částku je tak třeba odečíst od nároku žalobce. Žalovaná při vypravování pohřbu a zařizování jednání nezbytných k vypořádání dědictví uskutečnila přes 10 jízd mezi Trutnovem a Žacléřem. Vzhledem k tomu, že počet jízd nad 10 není žalovaná schopna přesně určit, počítá pouze s 10 jízdami. Za tento počet jízd žalované náleží náhrada cestovních nákladů ve výši 1.403,- Kč. Polovinu z této náhrady, tedy 701,50 Kč, je třeba odečíst od nároku žalobce. Celkem je třeba od nároku žalobce ve výši 54.100,- Kč odečíst částky 22.320,50 Kč (náklady pohřbu) + 22.310,40 Kč (SIPO) + 361,- Kč (pojistné) + 500,- Kč (posudek) + 8.125,- Kč (bezdůvodné obohacení) + 4.000,- Kč (kauce) + 701,50 Kč (náhrada cestovních nákladů). Výsledná částka je -4.218,40 Kč, tedy žalobce (bez úroku z prodlení) dluží žalované 4.218,40 Kč. Žalovaná následně specifikovala vykonané cesty: dne 22. 5. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, návštěva J.T. v nemocnici, spolucestující žalobce a jeho manželka, dne 27. 5. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, cesta do nemocnice – zařizování pohřbu, dne 30. 5. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, dovoz oblečení zemřelé do pohřební služby Aura, dne 2. 6. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, cesta na pohřeb, spolucestující žalobce a jeho manželka, dne 24. 6. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, převzetí urny, vyřízení zrušení telefonní linky, dne 12. 7. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, objednání opravy hrobu a uložení urny, dne 27. 7. 2016 - cesta Žacléř – Hostinné a zpět, pohřeb F.R., spolucestující žalobce a jeho manželka, dne 16. 9. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, vyřízení dodavatele energií pro byt po zemřelé, dne 7. 10. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, jednání u notářky ve věci pozůstalosti, dne 11. 10. 2016 - cesta Žacléř – Trutnov a zpět, zajištění odhadu ceny bytu pro potřeby dědického řízení. Soud při rozhodování ve věci vycházel z následujících skutkových zjištění: Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 10 D 589/2016 bylo zjištěno, že J.T., narozená dne 26. 1. 1939, zemřela v Trutnově dne 26. 5. 2016. Dne 26. 2. 2008 byla sepsána formou notářského zápisu závěť jmenované. Touto závětí odkázala veškerý svůj majetek, zejména byt č. xxx/4 v Žacléři se spoluvlastnickým podílem ve výši 5656/60872 na společných částech domu a pozemku, tj. obytného domu č.p. xxx v Žacléři a stavebních parcelách číslo xxx a xxx v obci a katastrálním území Žacléř, rovným dílem účastníkům tohoto řízení. J.T. dále zřídila věcné břemeno spočívající v právu doživotního bezplatného užívání uvedeného bytu ve prospěch svůj, své sestry J.Ž. a svého druha F.R. V pozůstalostním řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 3. 2. 2017, č.j. 10 D 589/2016 - 51, které nabylo právní moci dne 3. 2. 2017. Oba účastníci, tj. žalobce a žalovaná, přijali rovným dílem ošacení zůstavitelky, bytové zařízení, jakož i výše uvedenou bytovou jednotku. Dále přijali rovným dílem práva a povinnosti spojené se sporožirovým účtem č. xxx/0800 na jméno J.T., který byl veden u České spořitelny, a.s. Rovným dílem převzatá aktiva pozůstalosti představovala i pohledávka zůstavitelky za Společenstvím vlastníků jednotek v domě č. xxx-xxx, ul. xxx, Žacléř, ve výši 474,- Kč a pohledávka zůstavitelky za dodavatelem plynu společností X Energie s.r.o. ve výši 4.539,- Kč. Konečně měli oba účastníci rovným dílem převzít a uhradit pasíva pozůstalosti spočívající v celkových nákladech pohřbu ve výši 44.641,- Kč, dále v pohledávce společnosti AB 4 BV ve výši 9.292,76 Kč. V článku IV. uvedeného usnesení bylo rozhodnuto, že účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. V průběhu pozůstalostního řízení byly předloženy doklady o výši nákladů spojených s pohřbem zůstavitelky. Jednalo se o náklady za zajištění smutečního obřadu ve výši 25.677,20 Kč, tuto částku zaplatila žalovaná dne 30. 5. 2016. Za květiny bylo zaplaceno 2.200,- Kč, za pohoštění v restauraci 8.700,- Kč. Za uložení urny a úpravu hrobu bylo zaplaceno dne 14. 10. 2016 celkem 7.564,- Kč. Pro potřeby řízení o pozůstalosti řízení byl předložen tržní odhad bytové jednotky č. 352/4 v Žacléři. Tuto listinu zpracovala dne 20. 10. 2016 S.G., makléřka realitní kanceláře Reality IQ a.s. Tržní cena jednotky byla určena na 402.523,- Kč. Z výpisů ze sporožirového účtu vedeného Českou spořitelnou, a.s., pro majitelku J.T., bytem Žacléř, xxx, číslo účtu xxx/0800, bylo zjištěno, že z účtu vedeného na jméno F.R. byly na účet J.T. převedeny částky po 3.000,- Kč ve dnech 15. 5. 2016, 15. 6. 2016, 15. 7. 2016, 15. 8. 2016, 15. 9. 2016, 15. 10. 2016, 15. 11. 2016 a 15. 12. 2016. Dne 26. 5. 2016 byla z účtu J.T. převedena částka 92.000,- Kč na účet číslo xxx/0800. Dále byly provedeny výběry hotovosti. Dne 27. 5. 2016 byla vybrána částka 4.000,- Kč, dne 12. 7. 2016 částka 2.000,- Kč, dne 12. 9. 2016 částka 7.200,- Kč, dne 7. 10. 2016 částka 3.000,- Kč. Ke zrušení účtu došlo ke dni 27. 2. 2017. Zůstatek na účtu činil 9.802,64 Kč, z této částky obdrželi oba účastníci v souladu s rozhodnutím vydaným v řízení o pozůstalosti polovinu, tj. 4.901,- Kč. Uvedené skutečnosti vyplývají ze žádosti o vypořádání dědictví, z čestného prohlášení a z pokladního dokladu České spořitelny a.s. Z dalších dokladů soud zjistil výši účtovaných a uhrazených plateb souvisejících s vlastnictvím a užíváním bytu v Žacléři, xxx. Doklady o platbách byly shodně vystaveny na jméno J.T. Z uvedených dokladů vyplývá, že za červen 2016 bylo na platbách inkasa účtováno 6.442,- Kč, za červenec 2016 bylo účtováno 6.412,- Kč, za srpen 2016 bylo účtováno 5.845,- Kč, za září 2016 bylo zaplaceno 1.665,- Kč, za říjen 2016 bylo účtováno 1.185,- Kč, za listopad 2016 bylo zaplaceno 1.485,- Kč, za prosinec 2016 bylo zaplaceno 1.485,- Kč, za leden 2017 bylo zaplaceno 1.615,- Kč a za únor 2017 bylo účtováno 1.615,- Kč. Ke snížení plateb došlo poté, kdy v rámci sdruženého inkasa přestaly být placeny zálohy na elektřinu a plyn. Postupem času tak byly placeny pouze částky na údržbu bytového fondu a zálohy na plyn. Uvedené skutečnosti soud zjistil z platebních dokladů SIPO a z potvrzení o uhrazených platbách SIPO. Na základě faktury vystavené společností GasNet s.r.o. bylo J.T. dne 24. 10. 2016 vyúčtováno z důvodu neoprávněného odběru plynu v období od 27. 8. 2016 do 2. 10. 2016 celkem 1.095,29 Kč. Částka byla splatná dne 7. 11. 2016. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 18. 10. 2016 bylo zaplaceno S.G. ze společnosti Reality IQ, a.s., za tržní odhad nemovitosti celkem 1.000,- Kč. V pokladním dokladu je uvedeno, že předmětná částka byla přijata od J.T. Dne 5. 6. 2017 bylo vystaveno potvrzení společností Reality IQ, a.s., pobočka Trutnov, ve věci tržního ohodnocení pronájmu bytové jednotky č. xxx/4, Žacléř. Potvrzení obsahuje popis bytové jednotky. Dle realitní kanceláře činí cena nájmu předmětné bytové jednotky společně s podílem na společných částech domu a s podílem na pozemku stanovená jako cena obvyklá v místě 6.500,- Kč. Listinu podepsala S.G. Podle ústřižku poštovní poukázky bylo dne 22. 7. 2016 zaplaceno ČSOB pojišťovně a.s., členu holdingu ČSOB v Pardubicích, celkem 722,- Kč. Je uveden účel platby „Domov od Lišky“. Jako odesílatel je v ústřižku poštovní poukázky uvedena J.T., bytem Žacléř 1, xxx. Z listin předložených žalobcem soud učinil skutková zjištění ve věci uspokojení bytové potřeby žalobce a I.T. Ta uzavřela dne 1. 5. 2015 s pronajímateli J.D. a M.D. smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byla jednotka č. xxx/12 v budově č.p. xxx, xxx a xxx na stavební parcele č. xxx v katastrálním území Slezské Předměstí, obci Hradec Králové. Předmětem nájmu byl byt o velikosti 1 + kk s příslušenstvím. K ukončení nájemního vztahu došlo ke dni 5. 9. 2016 na základě dohody mezi oběma smluvními stranami. Dne 25. 7. 2016 uzavřel žalobce jako nájemce s městem Žacléř jako pronajímatelem smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl byt č. 7 sestávající z jednoho pokoje a kuchyně s příslušenstvím v prvním nadzemním podlaží domu č.p. xxx v ulici xxx v Žacléři. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2017. Následně došlo k prodloužení sjednané doby nájmu. Dle evidenčního listu užívá předmětný byt společně se žalobcem I.T., nar. 2. 9. 1958. V souvislosti se vznikem nájemního vztahu požadoval pronajímatel po žalobci zaplacení kauce na byt ve výši 14.133,- Kč. Tuto částku žalobce zaplatil dle pokladního dokladu vystaveného městem Žacléř dne 25. 7. 2016. Uvedené skutečnosti soud zjistil z nájemních smluv, z evidenčních listů, z dohody o skončení nájmu, z pokladního dokladu o zaplacení kauce. Dle spisu zdejšího soudu sp. zn. 11L 150/2016 byl F.R., narozen 7. 2. 1921, převzat bez svého souhlasu do péče Oblastní nemocnice Trutnov a.s. dne 14. 6. 2016. Předchozí bydliště jmenovaného bylo v Žacléři, xxx. Soud vyslovil souhlas s převzetím F.R. do Oblastní nemocnice Trutnov a.s. dne 14. 6. 2016 svým usnesením ze dne 17. 6. 2016. Z výpovědi svědkyně J.Ž. soud zjistil, že žalobce je její synovec, žalovaná její neteř. Zemřelá J.T. byla její sestra – dvojče. Se žalobcem i žalovanou měli až do úmrtí sestry normální vztahy. Po úmrtí sestry se to změnilo ve vztahu k žalované, se kterou se od určité doby nestýká. J.T. si přála, aby se žalobce vrátil do Žacléře. Sestra ve svém bytě bydlela s F.R. Když ji odvezli do nemocnice, tak se o pana R. staral žalobce se současnou manželkou. F.R. nemohl být v bytě sám. Když byl odvezen do nemocnice, svědkyně předpokládala, že se naplní její dohoda se sestrou a že bude moci v bytě bydlet. V bytě chtěl bydlet i žalobce, ale žalovaná po něm chtěla 300.000,- Kč. Žalobce navrhoval, že by svědkyně v bytě mohla bydlet společně s ním a že by žalované byt spláceli. Svědkyně to odmítla, protože už chtěla mít svůj klid. Netrvala ani na tom, že by jí byt připadl na dožití, jak to zamýšlela sestra. Smířila se s tím, že se byt prodá a účastníci se o cenu podělí. Žalobce si poté sám zařídil byt od města Žacléř. V době od hospitalizace F.R. do srpna, kdy žalobce získal svůj současný byt, se žalobce zdržoval jednak v bytě po sestře svědkyně, jednak býval i v Hradci Králové, kde bydlel předtím, tam se chystal na stěhování do Žacléře. Když žalobci chyběly peníze na stěhování, půjčila mu 4.000,- Kč. Sama má důchod 7.100,- Kč, z toho žalobci půjčila dne 14.

8. částku 4.000,- Kč, on jí to následně vrátil ze svého důchodu. V neděli předtím, než žalobci půjčila na stěhování, tak k ní přišel, měl modřiny a řekl jí, že ho napadl švagr. Bylo to při návštěvě, kdy si od žalované chtěl půjčit na stěhování. Z výpovědi svědka R.K., manžela žalované, bylo zjištěno, že účastníci spolu v současné době nekomunikují. V roce 2016 slavila žalovaná padesátiny. Na oslavu přišla nejprve tchýně J.T., po ní měl přijít žalobce s bývalou manželkou, střídali se v péči o pana R. Švagr s bývalou manželkou ale nepřišli, proto šli se žalovanou sami za nimi a zjistili, že tchýně je po mrtvici. Byla odvezena do nemocnice do Trutnova, kde za několik dnů zemřela. Svědek s manželkou tchýni mnoho let pomáhali. J.T. měla peníze na účtu. Žalovaná s ní měla domluveno, že pokud by se s J.T. něco stalo, tak mají k penězům přístup. Existovala karta k bankomatu, kterou se daly peníze čerpat, tchýně jim sdělila PIN. V době, kdy zemřela, neměli žádné prostředky. Věděli o tom, že v případě úmrtí J.T. mohou být peníze na jejím účtu zablokovány. Proto je chtěli převést na jiný účet, ale nemohli najít kartu. Ta se nakonec našla v bytě u tchýně. Peníze z účtu poté převedli na jiný účet, přičemž plánovali, že je použijí na výdaje vztahující se k majetku tchýně. Konkrétně převedli podstatnou část peněz na účet syna, protože v té době byli v insolvenci. Syn pak podle jejich požadavků peníze vybíral ze svého účtu. Po převodu této částky došlo ještě k nějakým dalším výběrům z bankomatu. Po odvozu tchýně do nemocnice v bytě zůstal žalobce s bývalou manželkou, zpočátku tam byl i pan R. Ten byl následně také odvezen do nemocnice, v bytě už pak zůstal žalobce. Ten občas odjížděl do Hradce Králové. To trvalo až do 15. 8., kdy se žalobce odstěhoval do stávajícího bytu. Z peněz po tchýni platili příspěvky do fondu oprav, dále zálohy na elektřinu a plyn. Žalobce průběžně telefonoval s tím, že potřebuje peníze po mamince. Původně bylo dohodnuto, že když žalobce v bytě zůstane, bude platit inkaso, o tom věděla i teta, žalobce to však neplnil. Žalobce opakovaně volal, že potřebuje peníze na kauci. Žalobci stále opakovali, že pokud skončí dědické řízení a nějaké peníze zbydou, tak se o ně rozdělí. Mezi svědkem a žalobcem došlo při jedné příležitosti k fyzickému konfliktu. Z výpovědi svědkyně I.T. bylo zjištěno, že žalobce je její manžel, žalovaná je její švagrová. Se žalobcem žijí již 14 let, sňatek ale uzavírali až 1. 7. 2017. Se žalobcem bydleli v Hradci Králové, byli pozvání na oslavu narozenin žalované. Na návštěvu k žalované měla jít nejprve matka účastníků s její sestrou J.Ž, pak tam měla jít svědkyně se žalobcem, mezitím se starali o pana R. Matka účastníků po návratu z oslavy zkolabovala, byla odvezena do nemocnice, kde zemřela dne 26. 5. 2016. F.R. byl později také odvezen do nemocnice, mohlo to být tak o 14 dnů až 3 týdny později, do té doby o něho se žalobcem pečovali. Po odvozu pana R. spolu účastníci řešili, co bude dál s bytem a jak si rozdělí věci. Žalobce měl zájem o bydlení v bytě, ale neměl peníze. Žalovaná po něm chtěla 300.000,- Kč. Tyto peníze neměli, a tak se rozhodlo, že se byt prodá. Teta J.Ž. měla přislíbeno, že by v bytě mohla dožít, nakonec ale souhlasila s tím, že do toho bytu nepůjde. Se žalobcem měli v Žacléři podanou žádost o byt, ten jim byl přidělen. V dalším období byli střídavě v Hradci Králové a v Žacléři. V Hradci Králové měli všechno zařízení a osobní věci, chystali se k odstěhování, navíc se chystali na vyklizení bytu po J.T. a připravovali nový byt v Žacléři. Do Žacléře se stěhovali dne 15. 8. 2016. Předtím si nebyli jisti, zda jim budou stačit peníze na stěhování. Žalobce proto poprosil žalovanou, aby mu půjčila 4.000,- Kč. Žalovaná to odmítla, takže potom jim půjčila J.Ž.. Druhý den jí částku vrátili. V té době už byly vztahy mezi žalobcem a žalovanou špatné, protože řešili, co dál s bytem. Na kauci si se žalobcem půjčovat nemuseli. Mezi žalobcem a manželem žalované došlo k fyzickému konfliktu, bylo to při setkání v bytě po J.T. Z výpovědi svědkyně R.K. soud zjistil, že je dcerou žalované, žalobce je její strýc, J.T. byla její babička. Po babičce zůstaly peníze na účtu, které byly po úmrtí babičky převedeny na účet bratra svědkyně. Důvodem byla skutečnost, že rodiče byli v insolvenci, tedy nebylo možné, aby se na jejich účtu objevila taková částka. Peníze měli rodiče použít na vyřízení pozůstalosti po babičce, sami tehdy sami dostatek prostředků neměli. Babička byla odvezena do nemocnice dne 20. 5. 2016 (v den narozenin matky svědkyně). F.R. zůstal v bytě, po krátké době byl také odvezen do nemocnice. Mezitím o něho pečovali strýc a jeho manželka. Po hospitalizaci pana R. v bytě zůstali strýc a jeho manželka, v bytě žili se psem a kočkou. Svědkyně bydlí přímo naproti bytu po babičce, strýce i jeho manželku v tom bytě vídala. V bytě zůstali až do doby, než se přestěhovali do současného bytu v ulici xxx. Na účtu po babičce bylo kolem 90.000,- Kč. Když bylo třeba něco uhradit, např. pohřeb, tak bratr potřebné peníze z účtu vybral a rodičům je předal. Těch 90.000,- Kč bylo spotřebováno, nějaké peníze si vyžádal pohřeb a bylo třeba platit za byt po babičce, protože strýc náklady na bydlení nehradil. Z výpovědi svědka R.K. mladšího soud zjistil, že žalovaná je jeho matka, žalobce strýc, J.T. byla jeho babička. Když byla babička odvezena do nemocnice, zůstal v jejím bytě strýc s manželkou. Babička v bytě bydlela s druhem panem R. Ten byl po určité době rovněž odvezen do nemocnice. Po hospitalizaci babičky se o něho staral strýc s manželkou, kteří pak v bytě zůstali i po odvozu pana R. do nemocnice. Bylo to po dohodě se žalovanou, že žalobce v bytě nechá bydlet. Šlo o ústní dohodu v tom smyslu, že pokud bude strýc v bytě bydlet, bude sám hradit celé náklady na bydlení, pokud by pak z toho bytu odešel a byt by zůstal prázdný, tak měli s matkou hradit náklady napůl. Strýc v bytě zůstal až do srpna, poté se přestěhoval do stávajícího bytu. Po babičce zůstalo asi 90.000,- Kč. Rodiče, kteří byli v té době v insolvenci, svědka požádali, aby jim umožnil peníze babičky převést na jeho účet s tím, že peníze bude spravovat žalovaná a že se z peněz budou hradit potřebné výdaje, zbytek si účastníci rozdělí. Peníze byly převedeny na svědkův účet, a když pak bylo třeba, rodiče ho zkontaktovali, řekli mu, kolik je třeba vybrat, on peníze vybral a dal je rodičům. Na účtu měl i svoje peníze, tedy došlo k jejich „smíšení“ s penězi po babičce. Z výpovědi svědka J.V. soud zjistil, že J.T. bydlela v bytě přímo naproti jeho bytu, vzájemně si viděli do oken. Účastníky zná od vidění. S manželem žalované pracují u stejného zaměstnavatele. Žalobce po úmrtí J.T. v jejím bytě bydlel, než se přestěhoval do současného bytu. Mohlo to být asi měsíc nebo dva, běžně se potkávali, svědek ho vídal kouřit. V bytě bydlel také přítel paní T. Ten se následně odstěhoval, to bylo až po úmrtí paní T. Se žalobcem v bytě bydlela rovněž jeho přítelkyně nebo manželka. Čestné prohlášení ze dne 5.6.2017 svědek podepsal na žádost R.K. Nemůže s jistotou potvrdit, že žalobce v bytě bydlel právě v období, které je uvedeno v čestném prohlášení. Z výpovědi svědkyně I.I. bylo zjištěno, že účastníky zná již od dětství, znala i jejich matku. Okna jejího bytu jsou přímo naproti oknům bytu, kde bydlela J.T. Ta byla odvezena do nemocnice v den, kdy žalovaná slavila narozeniny. V bytě bydlel i pan F., ale ten byl zanedlouho poté odvezen do nemocnice a zemřel. Byt byl žalobcem po úmrtí jeho matky obýván, mohlo to být tak měsíc až tři. V bytě se svítilo, bývala tam otevřená okna, žalobce na ni občas i zavolal. Čestné prohlášení ze dne 5.6.2017 jí předložil k podpisu R.K., už ho měl vytištěné. Nemůže s jistotou potvrdit, že souhlasí data pobytu žalobce uvedená v tomto prohlášení. Z výpovědi svědka J.L. soud zjistil, že žalovanou blíže nezná, žalobce zná, znal i matku účastníků J.T. Matka žalobce J.T. bydlela s panem R. Jeho zdravotní stav byl špatný, nebyl schopen se sám o sebe postarat. V době od 1. 5. 2016 do 13. 6. 2016 byl svědek mimo Žacléř, po návratu se dozvěděl, že paní T. zemřela. Poté do Žacléře přijel žalobce a jeho manželka, jeden z nich se vždycky staral o pana R., druhý jezdil do Hradce Králové a vyřizoval zrušení bytu, který tam měli. Někdy v srpnu se nastěhovali do současného bytu, který je ve stejném domě, jako byt svědka. Účastníci navrhli provedení dalších důkazů. Žalobce navrhl, aby byly vyžádány výpisy z účtu R.K. mladšího ke zjištění transakcí na tomto účtu poté, kdy na něj byla převedena částka 92.000,- Kč z účtu J.T. Provedení tohoto důkazu soud považoval za nadbytečné, když nebyly pochybnosti o tom, že převedená částka 92.000,- Kč byla spotřebována. Žalovaná navrhovala provedení důkazů vyžádáním zpráv případně výslechy svědků, kteří mohli potvrdit vykonání 10 cest. Vzhledem k právnímu názoru, který soud k této části nároku žalované zaujal a který bude uveden dále, bylo provedení uvedených důkazů nadbytečné. Posuzovaná věc je sporem mezi účastníky, kteří jsou dědici po zůstavitelce J.T., zemřelé dne 26.5.2016. Z toho důvodu bylo třeba při rozhodování ve věci postupovat dle právní úpravy účinné od 1.1.2014, tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (viz § 3028 odst. 1 o. z.). Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná v době po úmrtí matky účastníků J.T., tj. v době od 26. 5. 2016, nakládala s finančními prostředky na sporožirovém účtu zůstavitelky. Konkrétně dne 26.5.2016 byla z účtu J.T. převedena částka 92.000,- Kč na účet syna žalované R.K. V dalším období pak došlo k opakovaným výběrům hotovosti ze sporožirového účtu zůstavitelky za použití karty. Tímto způsobem bylo čerpáno: dne 27.5.2016 – 4.000,- Kč, dne 12.7.2016 – 2.000,- Kč, dne 12.9.2016 – 7.200,- Kč a dne 7.10.2016 – 3.000,- Kč. R.K. mladší posléze na základě požadavků svých rodičů prováděl výběry finančních prostředků z částky 92.000,- Kč, která byla převedena na jeho účet, vybrané peníze předával rodičům (žalované případně jejímu manželovi R.K.). Hotovostní výběry z účtu prováděla žalovaná, respektive její manžel. Celkově tak žalovaná v době po úmrtí zůstavitelky disponovala s částkou 108.200,- Kč. Tyto prostředky byly následně spotřebovány (například na pohřeb, kremaci, úpravu hrobu, zčásti pak byly použity na úhradu nákladů souvisejících s jednotkou – bytem, který byl ve vlastnictví zůstavitelky). Podle rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení o pozůstalosti dne 3.2.2017, přitom měly uvedené finanční prostředky připadnout rovným dílem žalobci i žalované. V souladu s rozhodnutím vydaným v pozůstalostním řízení byl mezi účastníky rovným dílem rozdělen zůstatek na sporožirovém účtu, který ke dni zrušení účtu (27. 2. 2017) činil 9.802,64 Kč. Z této částky obdrželi oba účastníci v souladu s rozhodnutím vydaným v pozůstalostním řízení polovinu, tj. 4.901,- Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalobce měl z celkové částky 108.200,- Kč, se kterou nakládala žalovaná, obdržet polovinu, tj. 54.100,- Kč. Pokud žalovaná prostředky ze sporožirového účtu zůstavitelky spotřebovala, pak nelze než dovodit, že užila cizí hodnotu (tj. hodnotu náležející žalobci), a tím jí vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. Argumentaci žalobce, že měl na částku 54.100,- Kč právo, žalovaná ostatně ani nerozporovala. Žalovaná se však bránila tím, že sama plnila vůči třetím osobám závazky, na jejichž plnění se měl podílet i žalobce. Tím tedy vzniklo naopak bezdůvodné obohacení žalobci na úkor žalované. Právě rozsah tohoto bezdůvodného obohacení byl mezi účastníky sporný. Dle soudu žalobce postupoval správně, pokud od jím požadované částky 54.100,- Kč odečetl částku odpovídající polovině celkových nákladů pohřbu, které činily 44.641,- Kč. Výše těchto nákladů byla doložena jednotlivými doklady předloženými pro potřeby dědického řízení. Mezi účastníky pak nebylo sporu o tom, že uvedené náklady v plném rozsahu hradila žalovaná. Na uvedených nákladech se tedy měl žalobce podílet v rozsahu 22.320,50 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že se žalobce v době po úmrtí J.T., tj. od 26.5.2016 do února 2017 včetně, nepodílel na hrazení nákladů souvisejících s vlastnictvím i s užíváním bytové jednotky č. xxx/4 v Žacléři. Mezi účastníky naopak bylo sporné, v jakém rozsahu v této souvislosti žalobci vzniklo na úkor žalované bezdůvodné obohacení. Zatímco žalobce zohlednil jako své bezdůvodné obohacení částku 6.292,50 Kč, žalovaná požadovala zohlednit částku 22.310,40 Kč. Rozdíl má původ jednak v tom, že se účastníci lišili v názoru na absolutní výši uvedených nákladů (dle žalobce 12.585,- Kč, dle žalované 28.844,29 Kč), jednak v tom, že dle žalobce se na uvedených nákladech měli účastníci podílet rovným dílem, dle žalované se žalobce měl na nákladech podílet vyšší měrou, protože po určitou dobu bytovou jednotku výlučně sám užíval. Dle rozhodnutí vydaného v řízení o pozůstalosti nabyli oba účastníci jednotku č. xxx/4 spolu s podílem na společných částech domu a na pozemku rovným dílem. Dědické právo přitom vzniká již smrtí zůstavitele (§ 1479 o.z.). Proto se oba účastníci měli podílet na nákladech spojených s vlastnictvím a užíváním bytové jednotky, které vznikly po 26.5.2016, rovným dílem. K odlišnému závěru by bylo možno dospět jen v případě, že by jednotka byla užívána pouze a výlučně jedním z účastníků. Soud při svém rozhodování předně vycházel z toho, že na nákladech spojených s vlastnictvím jednotky a jejím užíváním bylo v období od června 2016 do února 2017 zaplaceno 28.844,29 Kč (27.749,- Kč v rámci plateb SIPO, 1.095,29 Kč za neoprávněný odběr plynu v době od 27. 8. 2016 do 2. 10. 2016). Doklady o platbách SIPO i faktura, kterou byla vyúčtována částka za neoprávněný odběr plynu, byly vystaveny na jméno J.T. Jestliže však J.T. dne 26.5.2016 zemřela, pak je nepochybné, že vyúčtované částky nemohla hradit. Žalovaná navíc ve vztahu k platbám za září, listopad a prosinec 2016 a leden 2017 předložila potvrzení o uhrazených platbách SIPO. Má-li žalovaná tyto doklady k dispozici, pak lze dovodit, že platby také realizovala. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že z uvedených částek sám cokoliv zaplatil, případně že předmětné částky nebyly zaplaceny a byly po účastnících následně vymáhány. Za tohoto stavu je dle soudu možno vycházet z toho, že celková částka 28.844,29 Kč byla zaplacena žalovanou. Neobstojí ani námitka žalobce, že se částečně jednalo o platby zálohové, které byly následně zúčtovány (např. platby vůči SVJ, zálohy na elektřinu a plyn). Předně je třeba konstatovat, že některé vzniklé přeplatky byly vypořádány v řízení o pozůstalosti (přeplatky ve vztahu k SVJ a ve vztahu k dodavateli plynu). Žalobce pak netvrdil ani neprokázal, že vznikly i další přeplatky, které je třeba zohlednit v tomto řízení. Pro posouzení otázky, v jakém rozsahu by se účastníci měli na výše uvedených platbách podílet, byla významná skutková zjištění k tomu, kým byla jednotka č. xxx/4 fakticky užívána. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že po odvozu J.T. do nemocnice dne 20.5.2016 v bytě zůstal F.R., který byl odkázán na péči třetích osob. Spolu s ním přinejmenším z důvodu zajištění této péče v bytě zůstali žalobce a I.T. Tuto skutečnost potvrdili v podstatě všichni slyšení svědci. Jak vyplývá ze spisu zdejšího soudu týkajícího se detenčního řízení, byl F.R. hospitalizován v nemocnici v Trutnově dne 14.6.2016. Soud dále považuje za prokázané, že i v období po hospitalizaci F.R. žalobce spolu s I.T. předmětnou jednotku užívali, byť příležitostně jezdili i do Hradce Králové, kde měli až do 5.9.2016 pronajatý byt. Skutečnost, že žalobce společně s I.T. byt užívali, opětovně potvrdili všichni slyšení svědci s výjimkou svědka L.. Ten mj. uvedl, že žalobce společně s I.T. po určitou dobu pobývali v jeho bytě. Výpověď svědka L. se vymykala všem ostatním výpovědím, proto soud této výpovědi neuvěřil. Po skutkové stránce tedy soud dovodil, že v době od 20.5.2016 do 14.6.2016 byla jednotka č. xxx/4 užívána žalobcem, I.T. a F.R., v době od 15.6.2016 do 15.8.2016 žalobcem a I.T. Ti v tomto období zčásti využívali i původní možnost bydlení v Hradci Králové. Konečně v období od 16.8.2016 do února 2017 byt nebyl užíván žádným z účastníků (ani nikým jiným). Soud dovodil, že náklady spojené s vlastnictvím a užíváním jednotky v prvním období (od 20.5.2016 do 14.6.2016) by účastníci měli nést rovným dílem. Soud považuje za významné, že žalobce (společně s I.T.) v tomto období zajišťoval péči o F.R., který byl druhem matky účastníků a v jehož prospěch J.T. dokonce zřídila právo doživotního bezplatného užívání bytu. Jmenovaný byl odkázán na pomoc třetích osob, bez této pomoci by uvedené právo ani nemohl vykonávat. Pobýval-li proto v uvedeném období v bytě i žalobce, pak dle soudu fakticky zajistil, aby byla naplněna poslední vůle matky účastníků. Navíc nelze přehlédnout, že sám F.R. se na nákladech spojených s bydlením podílel, když na sporožirový účet J.T. každý měsíc poukazoval částku 3.000,- Kč. Naopak náklady spojené s vlastnictvím a užíváním jednotky ve druhém období (od 15.6.2016 do 15.8.2016) by měl nést výlučně žalobce. Bylo prokázáno, že žalobce společně s I.T. v tomto období jednotku k bydlení užívali, byť jim ještě svědčilo právo nájmu k bytu v Hradci Králové. Užívání jednotky v Žacléři jim nicméně umožnilo dojednat s městem Žacléř nájem dalšího bytu v domě č.p.xxx v ulici xxx, zajistit vyklizení bytu po J.T. a připravit se na přestěhování do Žacléře. Dle soudu lze navíc dovodit, že mezi účastníky existovala v tomto smyslu dohoda (viz výpovědi svědků R.K. mladšího i R.K. staršího). Soud navíc považuje za nespravedlivé, aby se na nákladech spojených s bydlením v tomto období, kdy pro ni právo k bytu fakticky nemělo žádný přínos, podílela i žalovaná. Konečně ve třetím období (od 16.8.2016 do února 2017) by náklady měly být hrazeny rovným dílem oběma účastníky. Vyšel-li soud z výše uvedených úvah, pak žalobce měl zaplatit za červen 2016 částku 4.939,- Kč (celkové náklady činily 6.442,- Kč, náklady za dobu od 1. do 14.

6. činily 3.006,- Kč, z nich na žalobce připadá 1.503,- Kč, náklady za dobu od 15.6. do 30.

6. činily 3.436,- Kč, tyto má žalobce zaplatit v plném rozsahu), za červenec 2016 částku 6.412,- Kč (celá částka), za srpen 2016 částku 4.336,- Kč (celkové náklady činily 5.845,- Kč, náklady za dobu od 1. do 15.

6. činily 2.828,- Kč, tyto má žalobce zaplatit v plném rozsahu, náklady za dobu od 16.8. do 31.

8. činily 3.017,- Kč, tyto má žalobce zaplatit v rozsahu poloviny, tj. 1.508,50 Kč). Za následující měsíce by se žalobce měl podílet na doložených platbách v rozsahu jedné poloviny, tj. 832,50 Kč za září 2016, 592,50 Kč za říjen 2016, shodně po 782,50 Kč za listopad a prosinec 2016, shodně po 807,50 Kč za leden a únor 2017, 548,- Kč za neoprávněně odebraný plyn. Celkově tak žalobce měl dle soudu na nákladech spojených s vlastnictvím jednotky a s jejím užívání za dobu od 20.5.2016 do konce února 2017 zaplatit 20.840,50 Kč. Žalovaná proti nároku žalobce dále započetla částku 361,- Kč jako polovinu zaplaceného pojistného, kdy pojištění se vztahovalo k jednotce č. xxx/4. Tento postup soud považuje za oprávněný. Byť bylo pojistné poukázáno poštovní poukázkou vystavenou na jméno J.T., je nepochybné, že ho hradila žalovaná, když k úhradě došlo až po úmrtí matky účastníků (22.7.2016) a žalovaná předložila příslušnou část poštovní poukázky. Pojištění předmětu vlastnictví je postupem odpovídajícím péči řádného hospodáře. Pojištění bylo v zájmu obou účastníků. Soud tudíž shledal v této části obranu žalované důvodnou. Žalovaná dále započetla proti nároku žalobce částku 500,- Kč jako polovinu ceny za odhad tržní hodnoty jednotky č. xxx/4 pro potřeby řízení o pozůstalosti. Soud považuje za prokázané, že žalovaná za odhad tržní hodnoty zaplatila společnosti Reality IQ, a.s., částku 1.000,- Kč. Pokladní doklad zněl i v tomto případě na jméno zůstavitelky J.T., nicméně i v tomto případě bylo placeno až po úmrtí J.T. (konkrétně dne 18.10.2016). Listina vystavená společností Reality IQ byla žalovanou předložena pro potřeby pozůstalostního řízení. Tento výdaj je však dle soudu nutno zahrnout do nákladů pozůstalostního řízení, o kterých již bylo v uvedeném řízení rozhodnuto, a to konkrétně tak, že náklady nebyly přiznány žádnému z účastníků tohoto řízení. Za tohoto stavu nemůže být o uvedených nákladech rozhodováno znovu v jiném (tedy ani v tomto) řízení. Je zde totiž dána překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 167 odst. 2 a § 159a odst. 4 o.s.ř.). Obranu žalované v této části proto soud neshledal důvodnou. V rámci své obrany se žalovaná domáhala započtení částky 8.125,- Kč proti nároku žalobce. Tato částka představuje polovinu obvyklého nájemného za výlučné užívání předmětu spoluvlastnictví žalobcem po dobu 2,5 měsíce. Dle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Judikatura v minulosti řešila otázku, jak právně kvalifikovat nárok při užívání věci spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 75/2009, se uvádí: Nahlížení na právní povahu nároku na vydání této náhrady se v judikatuře Nejvyššího soudu postupně vyvíjelo s tím, že v posledních letech se ustálil právní názor, že se jedná o nárok plynoucí z bezdůvodného obohacení toho spoluvlastníka, jenž nad míru svého podílu užívá společnou věc. Tento nárok vyplývá právě z práva podílet se na užívání společné věci v rozsahu spoluvlastnického podílu (§ 137 odst. 1 obč. zák.).... V dalším významném rozhodnutí Nejvyššího soudu pak bylo dovozeno, že „bezdůvodné obohacení podílového spoluvlastníka, který užívá věc nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, vzniká bez ohledu na to, zda o takovém užívání rozhodla většina spoluvlastníků počítaná podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů nebo bylo upraveno dohodou spoluvlastníků nebo o užívání rozhodl soud, pokud ovšem z dohody spoluvlastníků nevyplývá něco jiného, např. že si za užívání nad rámec odpovídající spoluvlastnickému podílu nebudou nic hradit“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2624/2003). Dle soudu jsou uvedené judikatorní závěry použitelné i v současné době. Pro posuzovanou věc z toho vyplývá, že žalované mohl vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, že žalobce po určitou dobu výlučně užíval jednotku č. xxx/4, ačkoliv byl pouze rovnodílným spoluvlastníkem této jednotky, to však pouze za předpokladu, že se účastníci nedohodli jinak. O takový případ dle soudu v posuzované věci jde. Soud považuje za prokázané, a to z výpovědi svědků R.K. st. a R.K. ml., že dle dohody účastníků byl žalobce oprávněn po úmrtí matky účastníků a hospitalizaci F.R. výlučně užívat jednotku č. xxx/4 za předpokladu, že bude platit náklady spojené s bydlením (tj. inkaso zahrnující příspěvky do fondu oprav, náklady na elektřinu a plyn). Otázka placení náhrady za užívání předmětu spoluvlastnictví nad rámec spoluvlastnického podílu žalobce dle soudu výslovně řešena nebyla. Soud z toho dovozuje, že zde existovala konkludentní dohoda, že žádná taková náhrada placena nebude. Dohoda, že žalobce bude platit rovněž polovinu obvyklého nájemného za užívání jednotky v daném místě a čase, by ostatně pro žalobce byla stěží akceptovatelná, když ve stejném období platil (společně s I.T.) i náklady spojené s nájmem bytu v Hradci Králové. Soud z uvedeného dovozuje, že obrana žalované spočívající v započtení částky 8.125,- Kč proti nároku žalobce není důvodná. Žalovaná proti nároku žalobce dále započetla částku 4.000,- Kč, kterou žalobci měla předat dne 2.8.2016. Žalovaná přitom tvrdila, že se jednalo o zápůjčku. Takové tvrzení má svoji logiku, protože pokud by žalobce neměl uvedenou částku vrátit (například z toho důvodu, že mu byla předána část peněz původně se nacházejících na sporožirovem účtu J.T., na které měl žalobce právo), nemohla by žalovaná tuto procesní obranu vůbec uplatnit. Žalobce uzavření jakékoliv smlouvy o zápůjčce se žalovanou popíral. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že smlouva o zápůjčce představuje tzv. reálný kontrakt. K jejímu uzavření je nezbytné, aby zapůjčitel odevzdal předmět zápůjčky vydlužiteli. K odevzdání předmětu zápůjčky spočívající v peněžitém plnění může dojít např. fyzickým předáním peněz nebo bezhotovostním způsobem, tj. bankovním převodem peněžité částky na účet dlužníka. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma. K uzavření smlouvy tudíž postačuje samotné odevzdání předmětu zápůjčky zapůjčitelem do dispoziční sféry vydlužitele a dohoda o tom, že plnění stejného druhu bude vydlužitelem vráceno. Zapůjčitel, který poskytne zápůjčku bez jakéhokoliv písemného dokladu, v němž vydlužitel existenci závazku stvrdí, se přirozeně vystavuje nebezpečí, že existenci půjčky neprokáže. Takový postup zapůjčitele je v hrubém rozporu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (práva náležejí bdělým). Žalovaná předložila k prokázání svého tvrzení o poskytnutí zápůjčky žalobci své čestné prohlášení, jehož obsah byl stvrzen rovněž manželem žalované R.K. Dle této listiny byla částka 4.000,- Kč předána žalobci dne 2.8.2016 s tím, že žalobce dle vlastního sdělení tuto částku potřeboval „na zaplacení kauce nájemního bytu v Žacléři“. Tato listina tedy neobsahuje jakýkoliv projev vůle žalobce, z něhož by bylo možno dovodit, že uzavření smlouvy o zápůjčce potvrzuje. Naopak listina se z hlediska svého obsahu jeví jako nevěrohodná, když kauce (jistota) ve výši 14.133,- Kč byla žalobcem pronajímateli městu Žacléř zaplacena již dne 25.7.2016. Žalobce tak dne 2.8.2016 žádnou částku na zaplacení kauce nepotřeboval. Dle soudu lze považovat za prokázané, že žalobce po žalované zapůjčení částky 4.000,- Kč žádal, přičemž částku potřeboval na náklady spojené se stěhováním do Žacléře, ke kterému došlo dne 15.8.2016 (viz výpovědi svědkyň I.T., J.Ž.). Dle soudu však ničím nebylo prokázáno, že žalovaná žádosti žalobce vyhověla a částku 4.000,- Kč mu předala. Naopak z toho, že si žalobce částku 4.000,- Kč zapůjčil dne 14.8.2016 od své tety J.Ž., lze dovodit, že u žalované předtím se svým požadavkem neuspěl. Navíc dle svědkyně Ž. právě předtím, než žalobci částku 4.000,- Kč půjčila, došlo k jeho fyzickému konfliktu s R.K. starším. Z uvedeného lze dovodit, že žalobce se svojí žádostí o zápůjčku ve výši 4.000,- Kč u žalované neuspěl, dokonce došlo k jeho konfliktu s manželem žalované. Proto se následně obrátil se žádostí o zápůjčku ve stejné výši na J.Ž. Soud přitom o hodnověrnosti výpovědi této svědkyně nemá pochybnosti. Nelze dovodit, že by svědkyně vypovídala jednostranně ve prospěch žalobce, když například (v rozporu s tvrzením žalobce) uvedla, že po hospitalizaci F.R. se žalobce zdržoval v Žacléři i v Hradci Králové. Tvrzení žalované o poskytnutí zápůjčky je pak podporováno pouze výpovědí R.K. staršího, dle kterého byla předmětná částka ponechána v jednotce č. xxx/4, kde si ji žalobce převzal. Děti žalované byly o záležitosti informovány pouze zprostředkovaně žalovanou a R.K. starším. Svědek R.K. starší má na výsledku sporu stejný zájem jako žalovaná, navíc jeho vztahy se žalobcem vyvrcholily již zmíněným fyzickým konfliktem. Nebylo prokázáno ani to, že by částka 4.000,- Kč před jejím zapůjčením žalobci byla R.K. mladším vybrána z jeho účtu. Konečně, jak již bylo uvedeno, údaje o zápůjčce uvedené v čestném prohlášení (účel zápůjčky, datum poskytnutí zápůjčky) jsou v rozporu s jinými objektivními zjištěními (zejména o době zaplacení kauce). Vzhledem k uvedeným skutečnostem dle soudu žalovaná neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že žalobci zapůjčila částku 4.000,- Kč. Ani v této části tak soud neshledal obranu žalované důvodnou. Žalovaná v rámci své obrany konečně započetla proti nároku žalobce částku 701,50 Kč, tj. polovinu nákladů spojených s celkem 10 cestami vykonanými při konkrétních příležitostech, přičemž výše tohoto nároku byla určena podle ust. § 157 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ve znění pozdějších předpisů), tj. ustanovení upravujícího náhradu jízdních výdajů. Soud předně dovodil, že část cest byla vykonána v souvislosti s obstaráním pohřbu J.T. a navazujícími záležitostmi (cesty ve dnech 27.5., 30.5., 2.6., 24.6. a 12.7.2016). Náklady spojené s těmito cestami tak ve své podstatě jsou pasivem pozůstalosti a měly být uplatněny v rámci pozůstalostního řízení, ve kterém již bylo o celkových nákladech pohřbu pravomocně rozhodnuto. Další dvě cesty přímo souvisely se samotným pozůstalostním řízením (cesty ve dnech 7.10.2016 a 11.10.2016). Náklady spojené s těmito cestami tak měly být uplatněny v rámci nákladů pozůstalostního řízení. V uvedeném řízení bylo o nákladech pozůstalostního řízení rovněž pravomocně rozhodnuto. V obou případech tak je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté. Další dvě cesty s pozůstalostním řízením nesouvisely (cesta dne 22.5.2016 do nemocnice za J.T. a cesta dne 27.72016 na pohřeb F.R.). Žalobce nesporoval, že při těchto dvou příležitostech cestoval společně se žalovanou a jejím manželem. Bylo věcí žalované, aby se případně se žalobcem již před těmito cestami domluvila, zda v jakém rozsahu se žalobce bude podílet na jízdních výdajích. Totéž platí i ve vztahu k cestě dne 16.9.2016 (cesta k jednání s dodavateli energií). Pokud k takové domluvě nedošlo, nemůže žalovaná na základě svého pozdějšího jednostranného rozhodnutí po žalobci uvedené náklady požadovat. Dle soudu ani nelze dovodit, že se žalobce na úkor žalované obohatil, pokud se na jízdních nákladech nepodílel. Uvedené případy nelze podřadit pod žádnou ze skutkových podstat uvedených v ust. § 2991 odst. 2 o.z. Pokud se žalobce některých cest zúčastnil společně se žalovanou a jejím manželem, došlo k tomu nepochybně po vzájemné dohodě (tedy nikoliv bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl). Navíc žalovaná by musela náklady spojené s těmito cestami vynaložit, i kdyby se jich žalobce nezúčastnil. Vynaložení nákladů na další cesty, kterých se žalobce nezúčastnil, pak nelze kvalifikovat ani jako protiprávní užití cizí věci, ani jako plnění za žalobce, které měl po právu plnit sám. Soud tudíž dospěl k závěru, že obrana žalované nemůže být ani v této části úspěšná. Lze tedy shrnout, že z prostředků na sporožirovém účtu J.T., které spotřebovala žalovaná, měl žalobce obdržet 54.100,- Kč. Žalobce měl naopak žalované zaplatit polovinu nákladů spojených s pohřbem, jak byly určeny v pozůstalostním řízení, konkrétně 22.320,50 Kč, dále poměrnou část nákladů spojených s vlastnictvím a užíváním jednotky č. xxx/4 ve výši 20.840,50 Kč a polovinu pojistného ve výši 361,- Kč, celkem tedy 43.522,- Kč. Z uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná co do částky 10.578,- Kč (54.100,- Kč po odečtení 43.522,- Kč). Společně s částkou 10.578,- Kč soud žalobci přiznal rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s účinností od 3.2.2017, tj. ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o pozůstalosti, když k tomuto dni měli být účastníci vzájemně vypořádání. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 věty druhé o.s.ř. Oba účastníci měli v řízení pouze částečný úspěch (žalobce v rozsahu 42 % z hodnoty předmětu sporu, žalovaná v rozsahu 58 % z hodnoty předmětu sporu). Soud tudíž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti účastníkům podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ze strany státu bylo zaplaceno na svědečném svědka V. 52,- Kč. Podle poměru neúspěchu ve věci uložil soud povinnost zaplatit 22,- Kč žalované. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, tudíž mu povinnost zaplatit náklady státu nemohla být uložena.

Rubrum