10 C 50/2023

Plný text

Okresní soud Jeseník rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 14 709,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 13 000 Kč za dobu od 9. 7. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 709,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 225,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 166,94 Kč, úroku z prodlení z částky 14 008,91 Kč za dobu od 7. 6. 2022 do 8. 7. 2022 ve výši 11,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 1 008,91 Kč za dobu od 9. 7. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 26. 10. 2022 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 14 008,91 Kč s příslušenstvím a zaplacení smluvní pokuty ve výši 700,45 Kč z nesplacené jistiny pohledávky 14 008,91 Kč za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tedy od 1. 3. 2022 do 20. 4. 2022, a to s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru a žalovaná obdržela 15 000 Kč, což se zavázala vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a celková splatnost závazku připadla na 28. 2. 2022. Žalovaná však částku řádně a včas nezaplatila, zaplatila toliko 2 000 Kč, z čehož byla na jistinu úvěru alokována částka 991,09 Kč a na příslušenství ano smluvně sjednané příslušenství částkou 1 008,91 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, tedy 28. 2. 2022. Od 1. 3. 2022 je tedy žalovaná v prodlení. Dne datum byla mezi původním věřitelem žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě této došlo k postoupení pohledávky prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobce požaduje po žalované nesplacenou jistinu 14 008,91 Kč, úroky z prodlení, smluvní pokutu shora uvedenou, kapitalizovaný úrok 12 166,94 Kč, který je tvořen součtem nesplaceného úroku 1 255,87 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 822,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 506,37 Kč a postupného smluvního úroku za poskytnutí finančním finančních prostředků po revizní přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 287,85 Kč. Ode dne postoupení žalovaná neuhradila na dluh ničeho.

2. Žalobce na výzvu soudu doplnil, že schopnost žalované splácet byla ověřována předchůdcem žalobce na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, číslo občanského průkazu, příjmy, výdaje, zaměstnání. Dle tvrzených údajů žalované mělo žalované i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru měsíčně zůstat cca 7 600 Kč. K doložení příjmu žalovaná předložila poštovní poukázky typu B.

3. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaná dne 28. 12. 2020 žalobci uvedla, že je na mateřské/ rodičovské dovolené, nemá sjednaný úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, příjem doložila složenkami, u příjmů uvedla, že její pravidelný měsíční příjem je částka, celkový měsíční příjem 12 616 Kč, u měsíčních výdajů uvedla, že za bydlení platí 1 000 Kč, za dopravu, jídlo, osobní náklady 2 000 Kč, celkem jsou měsíční výdaje 3 000 Kč. Bydlí v nájmu, je svobodná, počet vyživovaných dětí 1, má základní vzdělání, předložila občanský průkaz a složenky.

5. Z poštovních poukázek typu B je patrno, že žalované byla úřadem práce dne 10. 11. 2020 vyplacena částka 10 000 Kč rodičovského příspěvku za 10/ 2020, dne 9. 12. 2020 částka 10 000 Kč za rodičovský příspěvek za 11/ 2020, dne 9. 12. 2020 částka 500 Kč za přídavek na dítě za 11/ 2020, dne 21. 12. 2020 částka 1 616 Kč za příspěvek na živobytí za 11-12 2020.

6. Smlouva o úvěru číslo ze dne datum, předpis splátek, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazují, že dne datum uzavřeli žalovaná a právní předchůdce žalobce smlouvu nazvanou smlouva o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský účelový úvěr, jistina úvěru činila 15 000 Kč a byla poskytnuta žalované v hotovosti v den odpisu smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, platbu za inkaso plateb hotovosti ve výši 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 992 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

7. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem dne datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, příloha číslo 1- seznam pohledávek, potvrzení o provedení transakce z 6. 6. 2022 prokazují, že pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci, postoupená pohledávka byla identifikována jménem a příjmením žalované, postupovanou částkou, rodným číslem žalované, číslem smlouvy o úvěru číslo.

8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum spolu s podacím archem ze dne datum, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované dopisem ze dne datum, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalované.

9. Předžalobní upomínka ze dne 3. 10. 2022 spolu s podacím archem prokazují, že zástupce žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 3. 10. 2022 Kč k zaplacení částky ze smlouvy číslo nejpozději do 14. 10. 2022 s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Dne 5. 10. 2022 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná žalobcem a adresovaná žalované.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský účelový úvěr, jistina úvěru činila 15 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, platbu za inkaso plateb hotovosti ve výši 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 992 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce toliko částku 2 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem dne datum, byla dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalované. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2022 zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky ze smlouvy číslo nejpozději do 14. 10. 2022 s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Dne 5. 10. 2022 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná žalobcem a adresovaná žalované. Žalovaná dne 28. 12. 2020 do žádosti o úvěr žalobci uvedla, že je na mateřské/ rodičovské dovolené, nemá sjednaný úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, příjem doložila složenkami, u příjmů uvedla, že její pravidelný měsíční příjem je částka, celkový měsíční příjem 12 616 Kč, u měsíčních výdajů uvedla, že za bydlení platí 1 000 Kč, za dopravu, jídlo, osobní náklady 2 000 Kč, celkem jsou měsíční výdaje 3 000 Kč. Bydlí v nájmu, je svobodná, počet vyživovaných dětí 1, má základní vzdělání, předložila občanský průkaz a složenky. Z poštovních poukázek typu B je patrno, že žalované byla úřadem práce dne 10. 11. 2020 vyplacena částka 10 000 Kč rodičovského příspěvku za 10/ 2020, dne 9. 12. 2020 částka 10 000 Kč za rodičovský příspěvek za 11/ 2020, dne 9. 12. 2020 částka 500 Kč za přídavek na dítě za 11/ 2020, dne 21. 12. 2020 částka 1 616 Kč za příspěvek na živobytí za 11-12 2020.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. V projednávané věci právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, není sporu o tom, že žalovaná jednala jako spotřebitel a právní předchůdce žalobce úvěr poskytl jako podnikatel zaměřující se na poskytování spotřebitelského úvěru, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti. Žalobce prokázal, že žalovaná předložila před uzavřením smlouvy doklad o svých příjmech, tento však byl tvořen pouze dávkami vyplácenými státem, a to rodičovským příspěvkem, který byl vyplacen za říjen a listopad roku 2020 ve výši po 10 000 Kč měsíčně, dále měla žalovaná příjem z přídavku na dítě ve výši 500 Kč za listopad 2020 a částku 1 616 Kč na příspěvek na živobytí za 11-12 2020. Pokud jde o stránku výdajů, žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, se spokojil s tím, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že za bydlení platí 1 000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady 2 000 Kč a celkem, že jsou její měsíční výdaje 3 000 Kč. Přestože žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, právní předchůdce žalobce se nijak blíže nezabýval tím, jakou výši nájemného a služeb žalovaná hradí, když částka 1 000 Kč, kterou měla žalovaná platit na bydlení, že je zjevně nepřiměřeně nízká, stejně jako částka 2 000 Kč, kterou měla žalovaná hradit na všechny měsíční výdaje na jídlo a další náklady, kdy nadto je patrno, že byla osobou, která plní vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Za této situace soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalované částky, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč a uhradila 2 000 Kč, ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaná v rozsahu částky 13 000 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 13 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované. Pokud jde o úroky z prodlení z částky 13 000 Kč, v daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v 10ti denní lhůtě v oznámení o postoupení pohledávky podané k poštovní přepravě dne 23. 6. 2022. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat za použití § 573 o.z. nejdříve od 9. 7. 2022. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od 9. 7. 2022 do zaplacení v žalobcem požadované výši 11,75 % ročně, která nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když i se zohledněním požadovaného příslušenství byla ve věci převážně úspěšná žalovaná, které žádné náklady řízení nevznikly.

19. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.