48 C 210/2020

Plný text

Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu celé jméno řešitele jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 3.510 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 577,53 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 3.510 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne datum. Žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. a nezaplatila televizní poplatky za období anonymizováno rok – anonymizováno rok, za každý měsíc 135 Kč, celkem činí dlužná částka 3.510 Kč. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná svoji povinnost splnila dne datum. Uvedené soud zjistil a vzal za prokázáno z přihlášení poplatníka. Předmětem žaloby jsou poplatky od anonymizováno rok do anonymizováno rok. Z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne datum soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou písemně k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však dosud dlužnou částku neuhradila. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala, že by žalovanou částku alespoň z části uhradila. Nárok žalobkyně je v souladu s ustanovením § 6, 7 zákona č. 348/2005 Sb. a dále dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Úrok z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. za období prodlení před 1. 1. 2014 (§ 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a ve zbývající období prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3344/12 tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v celkové výši 200 Kč za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Soud postupoval v souladu s uvedeným nálezem Ústavního soudu a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť je mu z úřední činnosti známo, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci