I.ÚS 100/95
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána mimo 60denní lhůtu stanovenou zákonem. Podmínka pro podání stížnosti nebyla splněna, protože lhůta začala běžet dnem nabytí právní moci posledního rozsudku. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Na základě § 43 odst. 1 písm. b) zákona rozhodnutí bylo odmítnuto bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.D., zastoupeného advokátem JUDr. A.P., o ústavní stížnosti na rozsudek Vrchního soudu v Praze, takto :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3 Cao 171/94, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. 27 Ca 298/92, a v souvislosti s tím i přílohy nařízení vlády č. 174/1991 Sb. Dle tvrzení navrhovatele stanovením výše důchodu ČSSZ dle nař. vlády č . 174/1991 Sb. nebyla napravena křivda, která se mu stala v letech minulých, neboť uvedený předpis nebyl správně aplikován a celý postup byl tak v rozporu s ustanoveními zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Po přezkoumání návrhu soud zjistil, že rozsudek Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci dne 5. 10. 1994, zatímco navrhovatel zaslal Ústavnímu soudu návrh až dne 12. 5. 1995. Z uvedeného je zřejmé, že zde nebyla splněna podmínka ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., který stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje - v tomto případě je posledním prostředkem rozsudek Vrchního soudu v Praze. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že zde nebyla dodržena zákonem stanovená 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, byly tedy splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm.. b) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 21. srpna 1995 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.