Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 100/97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1997-05-14 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:1997:1.US.100.97

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh ústavní stížnosti, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, pokud nebyly využity všechny dostupné právní prostředky. Záležitost o omezení osobní svobody byla již předána inspekci ministerstva vnitra pro další vyšetření. Soud tedy rozhodl bez ústního jednání, protože podnět nebyl přípustný.

Rubrum

I. ÚS 100/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele PhDr. M.S., zastoupeného JUDr. J.L., o návrhu ústavní stížnosti proti opatření a zásahu orgánu veřejné moci, t a k t o Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

Odůvodnění

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 19. 3. 1997 označeným jako ústavní stížnost a doplněným ještě podáním ze dne 7. 4. 1997. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti konstatuje, že opatřením vyšetřovatele Policie ČR,. V. odboru, mu bylo dne 28. 2.'1997 ve 14.20 hod. sděleno obvinění pro trestný čin podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle § 198a odst. 1 trestního zákona. V souvislosti s tím uplatňuje stěžovatel stížnost na zásah Policie ČR, kterým byla omezena dne 28. 2. 1997 jeho osobní svoboda nejméně od 12.05 hod. do 14.20 hod., čímž byl podle něj porušen čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento zásah ve svém podání podrobně rozvádí a závěrem uvádí petit, aby opatření vyšetřovatele - sdělení obvinění, jak je výše uvedeno - bylo Ústavním soudem zrušeno. Soudce zpravodaj si vyžádal k ústavní stížnosti od Policie ČR, vyjádření k této ústavní stížnosti podle § 42 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. V souvislosti s tím zjistil, že advokátem stěžovatele byla podána též žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele a oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu. Záležitost trestného činu omezování osobní svobody příslušníky policie byla dne 7. 3. 1997 Obvodním státním zastupitelstvím pro P. postoupena Inspekci ministerstva vnitra ČR. Z toho vyplývá, že stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a proto je jeho ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nepřípustná. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. května 1997 JUDr. Vladimír Paul soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Trestní zákon 140/1961 Sb.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících 209/1992 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.