I.ÚS 1207/18
V PLATNOSTI- MS Praha 17 Co 87/2017-394
- ÚS I.ÚS 1207/18
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože napadené rozhodnutí již neexistuje, bylo zrušeno vyšším soudem. Stěžovatelka se proti rozhodnutí městského soudu, které bylo v rámci dovolání zrušeno, podala ústavní stížnost. Podle zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost přípustná pouze proti stále platným rozhodnutím orgánů veřejné moci. Protože napadené rozhodnutí právně neexistuje, není předmětem ústavního přezkumu. Soud proto návrh odmítl jako nepřípustný bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci společnosti Building support and management, s. r. o., se sídlem Krakovská 583/9, Praha 1, IČ: 27448053, zastoupené JUDr. Michalem Kloudou, advokátem se sídlem Václavské nám. 846/1, Praha 1, proti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 87/2017-394 ze dne 30. 11. 2017, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 4. 4. 2018, usilovala stěžovatelka o zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále též "městský soud"). Ten na jednu stranu vyhověl jejímu odvolání a změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 27 C 140/2014-279 ze dne 16. 8. 2016 tak, že zamítl žalobu obce Sluštice (dále jen "vedlejší účastnice"), kterou se vůči stěžovatelce domáhala zaplacení částky 5 152 600 Kč s příslušenstvím (výrok I. napadeného rozhodnutí), současně se ale rozhodl nepřiznat v řízení úspěšné stěžovatelce náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), a to s odkazem na ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila jednak nesouhlas s důvody, jež odvolací soud vedly k užití moderačního práva, zakotveného v ustanovení § 150 o. s. ř. Především však namítala překvapivost takového postupu odvolacího soudu, jenž účastníky řízení na zamýšlenou aplikaci citovaného ustanovení předem neupozornil a nedal jim tak možnost, aby k této otázce předložily svá tvrzení či důkazní návrhy. Tím podle stěžovatelky městský soud porušil její právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud při té příležitosti z databáze infosoud.justice.cz zjistil, že dne 11. 4. 2018 bylo proti rozhodnutí městského soudu č. j. 17 Co 87/2017-394 ze dne 30. 11. 2017 podáno vedlejší účastnicí dovolání. O tomto dovolání následně Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem č. j. 32 Cdo 3038/2018-434 ze dne 29. 5. 2019, jímž rozhodnutí městského soudu i jemu předcházející rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z řečeného je zjevné, že v nyní projednávaném případě odpadla základní podmínka pro uplatnění ústavní stížnosti, jejímž prostřednictvím lze podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadnout pouze pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozsudku městského soudu ze dne 30. 11. 2017, který byl zrušen dovolacím soudem a formálně právně již tedy neexistuje. Rozhodnutí, které právně neexistuje, není způsobilé vyvolat vůči stěžovatelce jakékoliv účinky a nemůže být ani předmětem ústavního přezkumu [srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 38/10 ze dne 9. 2. 2011 (U 1/60 SbNU 759), sp. zn. III. ÚS 1999/08 ze dne 27. 11. 2009, sp. zn. II. ÚS 2570/11 ze dne 8. 11. 2012, sp. zn. II. ÚS 1826/13 ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 1303/13 ze dne 15. 4. 2014 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Ústavní soud proto postupoval dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a předložený návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítl jako nepřípustný.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. srpna 2019 Tomáš Lichovník soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.