I.ÚS 1296/23

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu 1) J. Č., 2) L. J., 3) O. K., 4) J. M., 5) P. M., 6) Š. P. a 7) L. T., všech zastoupených Mgr. Martinem Rezkem, LL. B., advokátem se sídlem v Praze 2, Krkonošská 2001/16, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze č. j. 1 KZV 211/2022-22 ze dne 9. března 2023 a usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Odboru výnosu a praní peněz, č. j. NCOZ-7470/TČ-2022-412402-F ze dne 12. prosince 2022, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Navrhovatelé se domáhají zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž měly orgány veřejné moci zasáhnout jejich právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Policejní orgán odložil podezření ze spáchání zločinu podvodu, neboť trestní řízení vyhodnotil jako neúčelné, a státní zástupkyně zamítla stížnosti poškozených navrhovatelů jako nedůvodné.

2. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, a zásah Ústavního soudu nastává až v případě věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení.

3. Byla-li zamítnuta stížnost proti odložení věci, připadá v úvahu pro posouzení přípustnosti ústavní stížnosti § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, které zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci. Z podání je patrné, že navrhovatelé takový krok učinili téměř současně s podáním k Ústavnímu soudu.

4. V nálezu sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. března 2015 (N 51/76 SbNU 691) dospěl Ústavní soud k závěru, že žádost o výkon dohledu je považována za obecně účinný opravný prostředek pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a že do budoucna bude stížnosti, u nichž stěžovatelé nevyužili žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, odmítat pro nevyčerpání všech procesních prostředků nápravy.

5. S ohledem na uvedené skutečnosti je návrh nepřípustný a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej soudce zpravodaj odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. května 2023 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj