I.ÚS 1318/20

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Aleny Houžvičkové, proti usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 242/2019-28 ze dne 12. 2. 2020 a Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 59 Af 31/2018-67 ze dne 25. 10. 2019, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel podání navrhovatelky, označené jako ústavní stížnost, směřující proti uvedeným usnesením, spolu s návrhem na „odstranění povinného zastoupení advokátem z právních předpisů“. Pro případ nevyhovění uvedenému návrhu žádá navrhovatelka o umožnění ustanovení advokáta Českou advokátní komorou.

2. Podání nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z lustra Ústavnímu soudu je patrné, že navrhovatelka se na Ústavní soud opakovaně v různých věcech obrátila se shodným požadavkem na odstranění povinnosti právního zastoupení a placení soudních poplatků. I tentokrát tak učinila s vadami, přestože byla opakovaně a prokazatelně poučena o existenci vad a s nimi spojeným následkem – odmítnutím podání podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jakož i o skutečnosti, že zajištění advokáta je věcí stěžovatele. Každý má v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, možnost obrátit se přímo na Českou advokátní komoru; Ústavní soud zástupce nepřiděluje ani neustanovuje. Za daného stavu věci lze dovodit informovanost navrhovatelky o podmínkách řízení o ústavní stížnosti; nové poučování by bylo formalistické, bezpředmětné a neefektivní.

3. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2020 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj