Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 1391/23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-30 · odmítnuto pro nepřípustnost · ECLI:CZ:US:2023:1.US.1391.23.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 18. 10. 2023

  1. MS Brno 70 Nt 12/2023
  2. ÚS I.ÚS 1391/23
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh na vydání předběžného opatření, protože stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozhodnutí soudního orgánu, nikoli proti jinému zásahu orgánu veřejné moci. Soud se opřel o § 80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož lze předběžné opatření nařídit jen v případě zásahu, který není rozhodnutím. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu není Ústavní soud příslušný k projednání návrhu na předběžné opatření, pokud se stížnost týká rozhodnutí. Soud také upozornil, že rozhodnutí o zproštění mlčenlivosti podle § 8 odst. 2 trestního řádu je individuálním právním aktu, který může být zrušen až po vyhovění ústavní stížnosti.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Pavla Šámala a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o návrhu na nařízení předběžného opatření podaného stěžovatelkou Chronicare Mund, s. r. o., se sídlem v Praze 5, Prusíkova 2577/16, zastoupené Mgr. Pavlem Nádeníčkem, advokátem se sídlem v Brně, Průchodní 377/2, proti opatření Městského soudu v Brně sp. zn. 70 Nt 12/2023 ze dne 15. března 2023, takto:

Výrok

Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá.

Odůvodnění

1. Městský soud v Brně v záhlaví uvedeným opatřením udělil souhlas podle § 8 odst. 2 trestního řádu, jímž pro účely trestního řízení zprostil stěžovatelku mlčenlivosti v rozsahu zpřístupnění, možnosti nahlížení a využití informací z veškeré zdravotní dokumentace všech pacientů stěžovatelky, hospitalizovaných v jejích brněnských pobočkách v období od roku 2016.

2. Řádně zastoupená stěžovatelka podala včas ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení opatření pro zásah do svých základních práv, zakotvených v čl. 26 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Současně stěžovatelka podala návrh na vydání předběžného opatření podle § 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle kterého by Ústavní soud uložil Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje, včetně subjektů přibraných do trestního řízení č. j. KRPB-251875-106/TČ-2022-060071-MF, či osob podávajících odborné vyjádření, nepokračovat v zásahu do jejího práva na podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny), a to zdržet se seznamování, lustrace či jiného nakládání se zajištěnou zdravotnickou dokumentací.

4. V nálezu sp. zn. II. ÚS 2449/14 ze dne 10. března 2015 (N 55/76 SbNU 761) dospěl Ústavní soud k závěru, že souhlas podle § 8 odst. 5 trestního řádu je rozhodnutím ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. Zákona o Ústavním soudu. Jde o "individuální právní akt, vydávaný vrchnostenským způsobem orgánem veřejné moci (soudem) a způsobilý zasáhnout do ústavně zaručených základních práv stěžovatele. V případě vyhovění ústavní stížnosti pak je namístě tento právní akt zrušit [§ 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu], jelikož by nedávalo žádný rozumný smysl pouze konstatovat porušení dotčeného základního práva a vyslovit zákaz pokračovat v jeho porušování, případně přikázat obnovení stavu před porušením, jako by tomu bylo v případě tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci [§ 82 odst. 3 písm. b) cit. zákona]." 5. Podle § 80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze nařídit předběžné opatření, směřuje-li "ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí...".

6. Podle nálezu sp. zn. II. ÚS 642/04 ze dne 8. března 2006 (N 51/40 SbNU 497) musí Ústavní soud při výkonu svých pravomocí respektovat princip právního státu zakotvený v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích způsobem stanovených zákonem. "Kompetence Ústavního soudu jsou v dané otázce vymezeny v ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle citovaného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí za splnění zákonných podmínek. Domáhá-li se stěžovatel vydání předběžného opatření ... není [Ústavní soud] podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu k takovému rozhodnutí příslušný." 7. Jinými slovy, nebrojí-li stěžovatel proti jinému zásahu, ale proti rozhodnutí, nelze nařídit předběžné opatření podle § 80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který proto návrh stěžovatelky odmítl podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, neboť k jeho projednání není příslušný.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. května 2023 Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.