I.ÚS 1405/13
V PLATNOSTI- NSS 4 Azs 42/2012-36
- ÚS I.ÚS 1405/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Stížnost se týkala návrhu na zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které zamítlo kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu o odmítnutí azylu. Soud se opřel o § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je stížnost odmítnuta, je-li zjevně neopodstatněná. Ústavní soud konstatoval, že Nejvyšší správní soud správně odůvodnil odmítnutí stížnosti a nezjistil porušení základních práv.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele D. O. N., zastoupeného JUDr. Pavlem Ramešem, advokátem se sídlem Praha 2, Fügnerovo nám. 1808/3, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. února 2013 č. j. 4 Azs 42/2012-36, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž se cítí dotčen v právu zakotveném v čl. 39 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že kasační stížností u Nejvyššího správního soudu brojil proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové, jenž dne 8. 11. 2012 rozsudkem č. j. 32 Az 1/2012-40 zamítl jeho správní žalobu napadající rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o udělení azylu. Poukázal na okolnosti, za kterých opustil Nigérii, a na poměry v označené zemi s tím, že jeho návratem do ní by byla bezprostředně ohrožena jeho bezpečnost, jeho zdraví a život. Nejvyšší správní soud, který kasační stížnost odmítl, nevzal zřetel na tvrzené ohrožení jeho osoby, jemuž vlastní stát není schopen čelit a není schopen mu poskytnout ochranu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2, písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práva, jehož se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud poukazem na krajským soudem správné posouzení rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, které neudělilo žalobci, nyní stěžovateli, mezinárodní ochranu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i na svou ustálenou judikaturu vztahující se k poskytování předmětné ochrany, opodstatněně kasační stížnost dle § 104a soudního řádu správního odmítl pro nepřijatelnost. Své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a na toto odůvodnění lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. května 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.