I.ÚS 145/02
V PLATNOSTI- KS Plzeň 15 Co 615/2001
- ÚS I.ÚS 145/02
Ústavní soud zastavil řízení o ústavní stížnosti, protože stěžovatel zemřel během přípravy věci k projednání. Soud se opřel o § 107 odst. 5 věty první o. s. ř., podle něhož je řízení zastaveno, pokud povaha věci neumožňuje jeho pokračování. Základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny je vázáno na osobu stěžovatele a nemůže přejít na právní nástupce. Proto bylo řízení ukončeno bez projednání věci v senátu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci stěžovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. Vladimírem Janouškem, advokátem se sídlem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 72 E 1378/2001, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 15 Co 615/2001, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Stěžovatel se ve včas podaném návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem domáhal zrušení shora uvedeného usnesení okresního soudu, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zrušení rovněž shora uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Stěžovatel uvedl, že usnesení krajského soudu mu zabraňuje v přístupu k soudu, a tím porušuje jeho základní právo garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod. V průběhu přípravy věci k projednání v senátu sdělil právní zástupce stěžovatele, že jeho mandant, advokát JUDr. B. G., CSc., zemřel. Ústavní soud tuto skutečnost ověřil vyžádáním úmrtního listu od matričního úřadu Úřadu městské části Praha 10, z něhož bylo zjištěno, že stěžovatel B. G., nar. 28. 2. 1936, zemřel dne 30. 4. 2002. Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a předpisy vydané k jeho provedení. Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce. V probíhajícím řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo dotčeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z povahy tohoto práva plyne, že se jedná o právo, které je podle ústavního práva vázáno na osobu stěžovatele a z tohoto důvodu nemůže přejít na jeho případné právní nástupce. Vzhledem ke shora naznačeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než zastavit řízení o ústavní stížnosti usnesením mimo ústní jednání za použití ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 24. července 2002 JUDr. Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.