I.ÚS 1546/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti obchodní společnosti GOLC OIL a.s., sídlem Na Čečeličce 425/4, Praha 5, zastoupené JUDr. Petrem Pustinou, advokátem se sídlem Olivova 116/7, Říčany, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 123/2026-113 ze dne 1. 4. 2026 a Krajského soudu v Praze č. j. 18 Co 311/2024-53 ze dne 31. 10. 2024, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení a obchodní společnosti ORLEN Unipetrol RPA s.r.o., sídlem Záluží 1, Litvínov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Okresní soud Praha-východ zastavil exekuční řízení na vymožení pohledávky 1 538 390,35 Kč s příslušenstvím mezi stěžovatelkou jako povinnou a vedlejší účastnicí jako oprávněnou. Důvodem byl nedostatek podmínek řízení spočívající v tom, že exekutor nevyžádal od vedlejší účastnice zálohu na náklady exekuce. Krajský soud v Praze rozhodnutí okresního soudu v záhlaví označeným usnesením změnil tak, že se řízení nezastavuje, neboť daný nedostatek podmínek řízení je odstranitelný. Stěžovatelčino dovolání odmítl Nejvyšší soud v záhlaví uvedeným usnesením pro nepřípustnost. Nejvyšší soud shledal, že na stěžovatelkou předestřené právní otázce rozhodnutí krajského soudu nezávisí.

2. Stěžovatelka brojí proti usnesení krajského soudu a Nejvyššího soudu ústavní stížností, neboť v nich spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V ústavní stížnosti zejména namítá, že exekutor byl povinen vyžádat od vedlejší účastnice zálohu na náklady exekuce. Pakliže tak neučinil, nemělo být pokračováno v řízení, neboť podle exekučního řádu je důsledkem zastavení řízení. Stěžovatelka tvrdí porušení předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany legitimního očekávání. Krajský soud podle stěžovatelky změnil zákonné rozhodnutí okresního soudu, aniž by dal návod na nápravu protiprávního stavu. Stěžovatelka nemá žádný prostředek k vynucení povinnosti složit zálohu podle exekučního řádu. Názor krajského soudu, že jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je podle stěžovatelky v rozporu s textem i smyslem zákona, a představuje tak neústavní libovůli. V posledku stěžovatelka navrhuje odklad vykonatelnosti napadených usnesení.

3. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno a stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Nad rámec uvádí Ústavní soud následující.

5. Stěžovatelka neuplatnila ústavněprávní argumentaci, nýbrž v intencích běžného zákona zopakovala své námitky z předchozích řízení. Není úlohou Ústavního soudu za ni patřičnou argumentaci domýšlet. Poukazy stěžovatelky na nálezy Ústavního soudu v bodu 15 ústavní stížnosti jsou ryze obecné, bez bližší souvislosti s posuzovanou věcí. Stejně tak jsou povšechné námitky ústavněprávními vadami, neboť z nich v návaznosti na napadená rozhodnutí ústavněprávní rozměr případu neplyne. Stěžovatelka nenastínila porušení určitého principu podle lidskoprávního katalogu, nepředestřela v konkrétnostech přiléhavý odkaz na nález Ústavního soudu (či jinou relevantní judikaturu), ani neargumentovala relevantní odbornou literaturou, jež by podporovala její právní názor. Stěžovatelka uvedla svůj pohled na správné řešení věci podle běžného, nikoli ústavního zákona, z čehož automaticky dovodila libovůli soudů, která prima facie z napadených usnesení neplyne. V kontextu výše uvedeného tak není dán prostor pro zásah Ústavního soudu.

6. Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených usnesení Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť o ústavní stížnosti rozhodl bezodkladně.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. července 2026 Dita Řepková, v. r. předsedkyně senátu