Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 1632/09

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-08-03 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2009:1.US.1632.09.1

  1. OS Bruntál 1 T 67/2007
  2. KS Ostrava 6 To 468/2008-195
  3. ÚS I.ÚS 1632/09
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, což je podle zákona povinné. Soud zdůraznil, že stěžovatel byl již dříve opakovaně upozorněn na povinnost zastoupení, a to i v předchozích řízeních. Přestože opakované poučení nemusí být v každém případě opakováno, v tomto případě nebyla výzva k zastoupení splněna. Ústavní soud se proto rozhodl o odmítnutí stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. K., (patrně) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2009, č. j. 6 To 468/2008-195, a proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. 1 T 67/2007, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není. Stěžovatel se již v minulosti několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorněn s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 1971/08, sp. zn. III. ÚS 2748/08 a konečně i odložení stěžovatelovy ústavní stížnosti, evidované pod sp. zn. III. ÚS 2140/08, kde je povinnost povinného zastoupení advokátem také zmíněna). Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1489/09). Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. srpna 2009 Vojen Güttler soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.