Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 1632/13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2013-06-07 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2013:1.US.1632.13.1

  1. NSS 8 As 130/2012-10
  2. ÚS I.ÚS 1632/13
  3. NSS 6 As 27/2015-26
  4. NSS 6 As 26/2015-23
  5. NSS 6 As 54/2015-20
  6. NSS 6 As 64/2015-19
  7. NSS 6 As 71/2015-9
  8. NSS 8 As 59/2015-45
  9. NSS 6 As 262/2015-7
  10. NSS 6 As 44/2016-22
  11. NSS 5 As 233/2016-10
  12. NSS 5 As 231/2016-10
  13. NSS 5 As 232/2016-10
  14. NSS 5 As 263/2016-10
  15. NSS 5 As 262/2016-10
  16. NSS 5 As 297/2016-8
  17. NSS 5 As 64/2017-9
  18. NSS 5 As 65/2017-14
  19. NSS 5 As 98/2017-10
  20. NSS 5 As 97/2017-10
  21. NSS 5 As 99/2017-14
  22. NSS 5 As 128/2017-8
  23. NSS 5 As 127/2017-8
  24. NSS 5 As 129/2017-13
  25. NSS 5 As 153/2017-14
  26. NSS 5 As 152/2017-9
  27. NSS 5 As 170/2017-9
  28. NSS 5 As 167/2017-9
  29. NSS 5 As 171/2017-9
  30. NSS 5 As 168/2017-9
  31. NSS 5 As 202/2017-10
  32. NSS 5 As 305/2017-17
  33. NSS 5 As 20/2018-16
  34. NSS 5 As 21/2018-16
  35. NSS 5 As 97/2018-15
  36. NSS 5 As 149/2018-46
  37. NSS 5 As 177/2018-18
  38. NSS 5 As 328/2018-7
  39. NSS 5 As 356/2018-6
  40. NSS 5 As 349/2018-7
  41. NSS 5 As 348/2018-7
  42. NSS 5 As 394/2018-6
  43. NSS 5 As 32/2019-21
  44. NSS 5 As 40/2019-6
  45. NSS 5 As 83/2019-7
  46. NSS 5 As 82/2019-7
  47. NSS 5 As 116/2019-7
  48. NSS 5 As 177/2019-7
  49. NSS 5 As 277/2019-52
  50. NSS 5 As 290/2019-8
  51. NSS 5 As 289/2019-8
  52. NSS 5 As 326/2019-9
  53. NSS 5 As 327/2019-10
  54. NSS 5 As 351/2019-9
  55. NSS 5 As 340/2019-9
  56. NSS 5 As 328/2019-9
  57. NSS 5 As 394/2019-73
  58. NSS 5 As 403/2019-10
  59. NSS 5 As 415/2019-12
  60. NSS 5 As 422/2019-12
  61. NSS 5 As 390/2019-10
  62. NSS 5 As 424/2019-13
  63. NSS 5 As 372/2019-11
  64. NSS 5 As 402/2019-29
  65. NSS 5 As 442/2019-12
  66. NSS 5 As 423/2019-12
  67. NSS 5 As 443/2019-12
  68. NSS 5 As 30/2020-13
  69. NSS 5 As 42/2020-13
  70. NSS 5 As 51/2020-13
  71. NSS 5 As 69/2020-13
  72. NSS 5 As 60/2020-13
  73. NSS 5 As 29/2020-14
  74. NSS 5 As 84/2020-9
  75. NSS 5 As 130/2020-56
  76. NSS 5 As 150/2020-9
  77. NSS 5 As 125/2020-54
  78. NSS 5 As 168/2020-10
  79. NSS 5 As 167/2020-10
  80. NSS 5 As 169/2020-10
  81. NSS 5 As 206/2020-9
  82. NSS 5 As 178/2020-9
  83. NSS 5 As 229/2020-63
  84. NSS 5 As 231/2020-9
  85. NSS 5 As 248/2020-8
  86. NSS 5 As 265/2020-10
  87. NSS 5 As 266/2020-10
  88. NSS 5 As 241/2020-54
  89. NSS 5 As 294/2020-10
  90. NSS 5 As 304/2020-9
  91. NSS 5 As 267/2020-10
  92. NSS 5 As 348/2020-9
  93. NSS 5 As 366/2020-10
  94. NSS 5 As 287/2020-9
  95. NSS 5 As 365/2020-10
  96. NSS 5 As 369/2020-10
  97. NSS 5 As 305/2020-9
  98. NSS 5 As 367/2020-10
  99. NSS 5 As 370/2020-10
  100. NSS 5 As 376/2020-10
  101. NSS 5 As 134/2021-10
  102. NSS 5 As 136/2021-10

Citované zákony (0)

Žádné explicitní citace zákonů v textu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, směřující proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 130/2012, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2013, se stěžovatel domáhá "zrušení všech výroků konečného jediného rozhodnutí NSS pod značkou 8 As 130/2012 na listě 10". Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k jeho návrhu nejsou připojeny kopie napadených rozhodnutí (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Úřední činností soudu bylo zjištěno, že v mnoha dalších ústavních stížnostech, které stěžovatel k Ústavnímu soudu podal, volí tento postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem a jiné formální náležitosti ústavní stížnosti, opakovaně, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě, která mu k tomu byla určena. Ústavní soud však zároveň konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v mnoha předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jeví jako postup neefektivní a formalistický. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. června 2013 Jaroslav Fenyk, v. r. soudce Ústavního soudu

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (41)