I.ÚS 166/15

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Čáchy, zastoupeného Mgr. Františkem Nesvadbou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská 55/14, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2014 č. j. 6 To 390/2014-348, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 19. ledna 2015, stěžovatel podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2014 č. j. 6 To 390/2014 348.

2. Dne 3. srpna 2015 byla Ústavnímu soudu doručena další ústavní stížnost stěžovatele, ve které navrhoval zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. května 2015 č. j. 3 Tdo 482/2015-22, kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2014 č. j. 6 To 390/2014-348. Tato ústavní stížnost je u Ústavního soudu vedena pod sp. zn. III. ÚS 2348/15.

3. Dne 11. srpna 2015 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, ve kterém stěžovatel konstatoval podání dvou ústavních stížností a navrhoval, aby Ústavní soud jedno z řízení zastavil.

4. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3), a to i těch, které orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustné z důvodu jeho uvážení (§72 odst. 4).

5. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv, což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. V opačném případě je ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.

6. V posuzované věci je evidentní, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí, které není posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje a je tak návrhem nepřípustným. Odmítnutím této ústavní stížnosti nebude stěžovatel nijak krácen ve svých právech, neboť Ústavní soud jeho věc projedná v řízení vedeném pod sp. zn. III. ÚS 2348/15.

7. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. srpna 2015 David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj