I.ÚS 1660/08
V PLATNOSTI- NS 32 Odo 1736/2006
- ÚS I.ÚS 1660/08
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána proti rozhodnutí, která nebyla konečná. Stížnost se týkala kasačních usnesení Nejvyššího soudu, která zrušila předchozí rozhodnutí a věc vrátila prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení. Soud uvedl, že ústavní stížnost je nepřípustná, pokud není podána proti pravomocnému rozhodnutí. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí účastník vyčerpat všechny procesní prostředky před podáním stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti Prozed spol. s r.o., se sídlem v Poděbradech, Husova ul. 24/144, IČ 26431475, zastoupena advokátem JUDr. Zdeňkem Matisem, Táboritská 811, Poděbrady, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 32 Odo 1736/2006-60 a čj. 32 Odo 1737/2006-64, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností stěžovatelka napadá v záhlaví tohoto rozhodnutí označená usnesení Nejvyššího soudu, jimiž měla být porušena její práva uvedená v čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z přiložených rozhodnutí vyplynuly tyto skutečnosti: Okresní soud v Nymburce (dále jen "soud I. stupně") usneseními ze dne 26. 4. 2006, čj. 7 C 1393/2005-24 a 7 C 1394/2005-27, zastavil řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté, rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení soudního poplatku. Krajský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") usneseními ze dne 28. 8. 2006, čj. 29 Co 284/2006-38 a 29 Co 285/2006-36, tato usnesení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud usneseními ze dne 28. 5. 2008, čj. 32 Odo 1736/2006-60 a čj. 32 Odo 1737/2006-64, tato usnesení soudu I. stupně a odvolacího soudu zrušil a obě věci vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Proti těmto kasačním usnesením Nejvyššího soudu směřuje stěžovatelčina ústavní stížnost. Ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní soud již ve své judikatuře konstatoval, že je oprávněn rozhodovat toliko o rozhodnutích pravomocných, a to zjevně nikoli jen ve smyslu formálním, nýbrž i potud, že se musí jednat o rozhodnutí "konečná". Opakovaně jako nepřípustné odmítl ústavní stížnosti v případě, kdy existovalo pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž byla vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení (srov. Filip, Holländer, Šimíček: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 1. vydání 2001, str. 338, nepubl. usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2002, sp. zn. II. ÚS 650/01; dále srov. Wagnerová, Dostál, Langášek, Pospíšil: Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, 2007, s. 383; nález sp. zn. II. ÚS 248/04). V projednávané věci směřuje ústavní stížnost proti kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu. Těmito rozhodnutími dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí soudu I. stupně a soudu odvolacího a věc vrátil prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení. Je zřejmé, že řízení bude i nadále pokračovat před soudem I. stupně; ústavní stížnost tak napadá usnesení, která nejsou konečná, a tedy způsobilá přezkumu v řízení o ústavní stížnosti. Stěžovatelka proto nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Z těchto důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. července 2008 Ivana Janů soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.