I.ÚS 1660/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti O. R., zastoupeného advokátkou JUDr. Dagmar Csonkovou, sídlem Čs. Armády 2168, Louny, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 36 Co 220/2025-694 ze dne 19. 3. 2026, a to v části, v níž jím bylo zasaženo do výroku VI. rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 3 Nc 3902/2024-425 ze dne 19. 3. 2025, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 36 Co 220/2025-745 ze dne 1. 6. 2026 a o návrhu na odklad vykonatelnosti shora označené části rozsudku krajského soudu, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci jako účastníka řízení a N. R. a nezletilého M. R. jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Obecné soudy rozhodovaly o úpravě péče a výživy, úpravě styku, o neshodách rodičů o zákazu vycestování a o určení bydliště, dětského lékaře a mateřské školy nezletilého syna stěžovatele (otce) a vedlejší účastnice (matky). Ústavní stížnost však směřuje pouze proti části výroku rozsudku krajského soudu, který se týká výroku VI. rozsudku okresního soudu o zápisu do mateřské školy, a pak proti usnesení, kterým krajský soud zamítl návrh na vydání opravného usnesení zmíněné části rozsudku.

2. Výrok okresního soudu, kterého se týká napadená část rozsudku krajského soudu, zní takto: VI. Soud dává souhlas otci O. R., aby za matku N. R., podal přihlášku k zápisu nezletilého M. R., k předškolnímu vzdělávání od školního roku 2025/2026 do Mateřské školy M.

3. Krajský soud následně napadenou částí rozsudku schválil dohodu o rodičů, která v bodě 6 zněla takto: Nezletilý M. se bude od 1. 9. 2026 vzdělávat v mateřské škole na území města L. dle dohody rodičů.

4. Podstatou ústavní stížnosti jsou následující dvě námitky. Zaprvé, krajský soud podle stěžovatele neměl o otázce určení mateřské školy vůbec rozhodovat, protože výrok VI. týkající se mateřské školy nebyl napaden odvoláním. Zadruhé, písemné vyhotovení rozsudku se neshoduje s ústním vyhlášením rozsudku. V ústním vyhlášení předseda senátu vyhlásil výrok I. rozsudku krajského soudu tak, že se rozsudek okresního soudu "ve výrocích I., II., III. IV. a VIII. mění tak, že soud schvaluje dohodu rodičů" a výrok II. vyhlásil tak, že se rozsudek okresního soudu "ve výroku IV. zrušuje". V písemném vyhotovení rozsudku a i v protokolu z ústního jednání však uvedl, že se rozsudek okresního soudu "ve výrocích I., II., III., VI. a VIII. mění tak, že soud schvaluje dohodu rodičů". Písemné vyhotovení rozsudku tedy neodpovídá ústnímu vyhlášení. Krajský soud v písemném vyhotovení podle stěžovatele dodatečně obsahově rozšířil vyhlášený rozsudek, což odporuje principu vázanosti soudu vyhlášeným rozsudkem podle § 156 odst. 3 občanského soudního řádu. Stěžovatel navíc upozorňuje, že se podle § 40 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu má v případě rozporu mezi protokolem a zvukovým záznamem vycházet ze zvukového záznamu. Tato procesní pochybení mají podle stěžovatele za následek porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a také ústavního požadavku na veřejné vyhlášení rozsudku podle čl. 96 odst. 2 Ústavy.

5. Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud se dlouhodobě staví velmi zdrženlivě k přezkumu rodinněprávních věcí. Rozhodování v citlivé oblasti rodinného práva je totiž doménou obecných soudů, které mohou nejlépe posoudit skutkové okolnosti případu a učinit odpovídající rozhodnutí. Ústavní soud oproti tomu není v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení. Zásah do rozhodování obecných soudů je na místě pouze ve výjimečných případech porušení základních práv (viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1078/26, bod 12; IV. ÚS 3677/25, bod 12; III. ÚS 2439/25, bod 10).

6. Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod přitom není každé procesní pochybení obecného soudu, ale pouze natolik závažná procesní vada, že narušuje spravedlivost řízení jako celku (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 509/25, bod 6; či I. ÚS 2923/13, body 6?7).

7. Stěžovatel předně namítá, že krajský soud nemohl vůbec rozhodnout o tom, kam bude nezletilý syn od září 2026 chodit do mateřské školy, protože o tom rozhodl okresní soud výrokem VI. a tento výrok matka odvoláním nenapadla. Krajský soud však stěžovateli vysvětlil, že odvolání matky posuzoval podle obsahu argumentace, která se věnovala také nevhodnosti současné mateřské školy v J. a nezbytností zajistit individuální přístup nezletilému v mateřské škole v L. Poukázal také na to, že stěžovatel v dohodě s matkou nezletilého souhlasil s tím, že se nezletilý syn bude vzdělávat v mateřské škole v L. Stěžovatel přitom nyní napadá část výroku krajského soudu, jímž krajský soud tuto dohodu schválil.

8. Ústavní soud neshledal, že by krajský soud schválením dohody stěžovatele s matkou nezletilého o tom, kam bude nezletilý chodit do září 2026 do mateřské školy, porušil základní práva stěžovatele. K argumentaci krajského soudu je možno dodat, že matka výslovně nenapadala výrok VI. okresního soudu zjevně také proto, že výrok směřoval k nahrazení jejího souhlasu se zápisem do mateřské školy od školního roku 2025/2026 a byl předběžně vykonatelný. Stěžovatelka však argumentaci v odvolacím řízení směřovala k volbě mateřské školy do budoucna a následně se dohodla se stěžovatelem na změně místa mateřské školy od školního roku 2026/2027.

9. Druhá námitka pak směřuje k nesouladu mezi ústním vyhlášením rozsudku a jeho písemným vyhotovením. Ústavní soud souhlasí s krajským soudem, že se předseda senátu při vyhlášení rozsudku dopustil zjevné nesprávnosti (přeřeknutí), když zaměnil římské číslice IV. a VI. Nápravu opravným usnesením přitom z povahy věci nebylo možné učinit, protože písemné znění rozsudku bylo správné - nebylo na něm tedy co opravovat. Ústní vyhlášení rozsudku opravným usnesením změnit nelze.

10. Stěžovatel klíčové argumenty krajského soudu, které se týkají schválení dohody mezi ním a matkou nezletilého ohledně volby mateřské školy v ústavní stížnosti nezpochybňuje. Namítaná procesní pochybení krajského soudu podle Ústavního soudu nedosahují intenzity, která by narušovala spravedlivost řízení jako celku.

11. Ústavní soud proto stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. O návrhu na odklad vykonatelnosti ani o návrhu na přednostní projednání Ústavní soud samostatně nerozhodoval, jelikož návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud ústavní stížnosti, o které Ústavní soud rozhodl neprodleně.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2026 Dita Řepková, v. r. předsedkyně senátu