I.ÚS 177/06
Sbírka: N 179/43 SbNU 47
V PLATNOSTI- ÚS Pl.ÚS 45/04
- ÚS I.ÚS 177/06
Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti proti usnesení obvodního soudu, kterým byla zamítnuta stížnost proti ponechání ve vazbě, protože rozhodnutí bylo přijato bez osobního slyšení stěžovatele. Soud uvedl, že porušení práva na slyšení v kontradiktorním řízení je v rozporu s čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud se opřel o svůj nález ze dne 22. března 2005, kde bylo uvedeno, že soud musí obviněného slyšet před rozhodnutím o stížnosti proti usnesení státního zastupitelství. V důsledku toho bylo usnesení obvodního soudu zrušeno v části týkající se ponechání ve vazbě.
Rubrum
Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera - ze dne 4. října 2006 sp. zn. I. ÚS 177/06 ve věci ústavní stížnosti R. S. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. Nt 352/2006, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení obvodního státního zastupitelství o ponechání stěžovatele ve vazbě. I. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. Nt 352/2006 bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Proto se toto usnesení v části týkající se stěžovatele zrušuje.
Odůvodnění
I. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 3. 2006, stěžovatel napadl usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "obvodní soud") ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. Nt 352/2006 (dále jen "usnesení"), kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 (dále jen "státní zastupitelství") ze dne 9. 2. 2006 sp. zn. Zt 816/2005, jímž bylo podle § 71 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, (dále jen "trestní řád") rozhodnuto, že se stěžovatel z důvodů uvedených v § 67 písm. c) trestního řádu ponechává ve vazbě. Stěžovatel tvrdí, že obvodní soud rozhodoval v neveřejném zasedání bez jeho slyšení a porušil tak čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 45/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 60, vyhlášen pod č. 239/2005 Sb.). S ohledem na uvedené stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil. Rovněž požádal, aby z důvodu šetření základních lidských práv a svobod Ústavní soud rozhodl podle § 71d zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") o jeho návrhu přednostně (stěžovatel měl patrně na mysli ustanovení § 39 - pozn. Ústavního soudu). II. Ústavní soud vyzval účastníka a vedlejšího účastníka řízení k vyjádření k ústavní stížnosti. Obvodní soud odkázal na odůvodnění napadeného usnesení s tím, že nemá, co by k němu dodal. Státní zastupitelství svého práva vyjádřit se k ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyužilo. Ústavní soud nepovažoval za nutné zasílat vyjádření účastníka stěžovateli k replice, neboť neobsahovalo žádné nové závažné skutečnosti nebo argumentaci. III. Ústavní soud si za účelem ověření pravdivosti skutkových tvrzení stěžovatele a posouzení důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal část spisu státního zastupitelství sp. zn. Zt 816/2005. Po přezkoumání těchto materiálů a posouzení námitek stěžovatele Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Ústavní soud nemůže než přisvědčit námitce stěžovatele, pokud jde o absenci ústního slyšení. Ústavní soud již v minulosti mnohokrát konstatoval, že právo obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby, patří mezi základní institucionální záruky spravedlnosti řízení o pokračování či skončení omezení osobní svobody. Svůj názor, pokud jde o rozhodování soudu o stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby, pak Ústavní soud precizoval ve svém nálezu ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 45/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 60, vyhlášen pod č. 239/2005 Sb.), ve kterém shledal, že "podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nutné slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby". V podrobnostech Ústavní soud pro stručnost odkazuje na jeho odůvodnění. Jak vyplývá z vyžádaného spisového materiálu, obvodní soud rozhodoval o stížnosti stěžovatele proti usnesení státního zastupitelství bez jeho slyšení. S odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 45/04 Ústavní soud shledává, že absencí osobního slyšení v tomto případě došlo k porušení práva stěžovatele zakotveného v čl. 5 odst. 4 Úmluvy. IV. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že stěžovatel i obvodní soud dali souhlas s upuštěním od ústního jednání a státní zastupitelství se k výzvě Ústavního soudu, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání ve stanovené lhůtě, nevyjádřilo, ač bylo poučeno, že pokud tak neučiní, bude jeho souhlas ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, předpokládán, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od něj v předmětné věci upuštěno. Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání ústavní stížnosti podle § 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyhověl. V rámci podané ústavní stížnosti stěžovatel požádal, aby byl, vzhledem k tomu, že věc je naléhavá, zvolen postup podle § 39 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud, aniž by v tomto směru přijal příslušné usnesení, od samého počátku postupoval v řízení před ním tak, aby věc stěžovatele byla projednána co nejrychleji, a rozhodl bezodkladně po obdržení nezbytného spisového materiálu od státního zastupitelství.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.