I.ÚS 1775/14

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky P. M., zastoupené Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou, se sídlem Husova 242/9, Praha 1, proti platebním rozkazům Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. 8. 2008 č. j. 18 C 134/2008-10, ze dne 27. 11. 2008 č. j. 17 C 60/2008-25 a ze dne 28. 11. 2008 č. j. 18 C 145/2008-13, za účasti Okresního soudu v Pardubicích jako účastníka řízení a CSC-FINANCIAL SERVICES, spol. s r.o., se sídlem U Habrovky 490/15, Praha 4, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Řízení se přerušuje.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podanou dne 22. 5. 2014 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích, jimiž bylo stěžovatelce uloženo zaplacení finančních částek v bagatelní výši a nahrazení nákladů řízení žalobkyni (vedlejší účastnici). Stěžovatelka namítá, že v dotčených řízeních před okresním soudem nebyla jako tehdy dvanáctiletá řádně zastoupena, čímž jí byla odňata možnost jednat před soudem a být přítomna projednání své věci, a došlo tak k porušení jejího ústavně zaručeného práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i práv dle čl. 11 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

2. V průběhu řízení o ústavní stížnosti byl Ústavní soud Okresním soudem v Pardubicích zpraven o tom, že proti napadeným rozhodnutím stěžovatelka dne 11. 6. 2014 podala též žalobu pro zmatečnost; o této žalobě dosud nebylo rozhodnuto.

3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. Přezkum a případný zásah Ústavního soudu je tak zásadně namístě až tehdy, pokud stěžovatelovo základní právo nebylo ochráněno jinými procesními prostředky, které mu zákon poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Mezi takovéto procesní prostředky se řadí i žaloba pro zmatečnost coby mimořádný opravný prostředek, jímž se lze bránit mimo jiné i proti odnětí možnosti jednat před soudem nesprávným postupem soudu, respektive proti nikoliv řádnému zastoupení v řízení před soudem. Za této situace - i s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci - zatím Ústavní soud není oprávněn podanou ústavní stížnost věcně projednat; naopak je třeba dát přednost probíhajícímu řízení o stěžovatelčině žalobě pro zmatečnost, v němž stěžovatelka případně může dosáhnout ochrany svých základních práv.

4. Z uvedených důvodů tedy Ústavní soud podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů řízení o ústavní stížnosti přerušil, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o stěžovatelčině žalobě pro zmatečnost, projednávané nyní u Okresního soudu v Pardubicích. O tom bude Ústavní soud zpraven stěžovatelkou.

5. Ústavní soud podotýká, že v daném případě nepřistoupil - při shledání dosavadního nevyčerpání všech zákonem poskytovaných prostředků k ochraně práva stěžovatelky - k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost, nýbrž "pouze" k přerušení řízení, a to s ohledem na závažnost stěžovatelkou namítaného zásahu a zejména celkovou dobu, která již uplynula od vydání napadených rozhodnutí okresního soudu. Podle názoru Ústavního soudu je záhodno celou věc dále co nejméně prodlužovat.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. dubna 2015 Ludvík David, v. r. předseda senátu