Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 181/02

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-05-21 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2002:1.US.181.02

  1. MS Praha 36 Co 37/99
  2. ÚS I.ÚS 181/02
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí šedesátidenní lhůty určené zákonem. Lhůta začala běžet dnem doručení rozsudku Městského soudu, který byl právnímu zástupci stěžovatelky doručen více než tři roky před podáním stížnosti. Soud se nezabýval výsledkem sporu, protože zákon stanoví, že ústavní stížnost podaná opožděně nelze přijmout. Rozhodnutí bylo vyhlášeno bez účasti účastníků řízení a bez ústního jednání.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. M., zastoupené JUDr. T. P., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 36 Co 37/99, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, neboť je toho názoru, že uvedeným rozsudkem bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Soudce zpravodaj z podání stěžovatelky zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 22. 3. 2002, takže zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně. Ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 36 Co 37/99, který byl právnímu zástupci stěžovatelky doručen dne 6. 10. 1999. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 6. 12. 1999. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. května 2002 JUDr. Eliška Wagnerová místopředsedkyně Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.