I.ÚS 1810/09
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 20. 7. 2009
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nebyl právně zastoupen, což narušilo podmínky přípustnosti. Soud zjistil, že stěžovatel již podal žalobu pro zmatečnost, což představuje dostupný procesní prostředek ochrany práv. Ústavní stížnost proto byla považována za předčasnou, neboť zásah do práv lze odčinit jiným způsobem. Soud se opřel o čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 20. července 2009 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti L. A., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. května 2009 č.j. 26 Co 222/2009-27, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností předanou poštovní přepravě dne 9. července 2009 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. dubna 2009 č.j. 15 C 39/2009-21 o částečném osvobození od soudních poplatků. Uvedené podání nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané ust. § 27 a násl. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel nebyl právně zastoupen (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud stěžovatele nevyzíval k odstranění uvedených vad podle ust. § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, protože z komunikace s Okresním soudem v Trutnově zjistil, že stěžovatel proti výše uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové podal dne 25. června 2009 žalobu pro zmatečnost. Na základě výše uvedeného musel Ústavní soud dospět k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní stížnost totiž podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky představuje pouze subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné (a to nejen úzce pojaté procesní) prostředky ochrany práva nebo kdy zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem (srov. ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nastíněná situace v dané věci však nenastala. Stěžovatel podal žalobu pro zmatečnost, kterou tak považuje za procesní prostředek, jehož využitím chce ochránit svá práva. Ústavní stížnost je proto třeba považovat za předčasnou. Vzhledem k výše uvedenému tak Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. července 2009 Eliška Wagnerová soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.