Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 184/05

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2005-04-26 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2005:1.US.184.05

  1. MS Praha 11 Co 159/2003-166
  2. NS 30 Cdo 1183/2004
  3. ÚS I.ÚS 184/05
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty po doručení posledního rozhodnutí. Lhůta začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku Nejvyššího soudu. Soud se nezabýval obsahem stížnosti, protože formální podmínky nebyly splněny. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. b) ZÚS.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. H. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 1. 2003, sp. zn. 10 C 159/99, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 11 Co 159/2003, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1183/2004, t a k t o :

Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

: Stěžovatel se podáním ze dne 15. 3. 2005, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. 3. 2005 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků a zároveň požádal o ustanovení zástupce. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1183/2004, byl stěžovateli doručen dne 8. 11. 2004. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku stěžovateli. Lhůta v délce 60 dnů pro podání ústavní stížnosti tedy uplynula více než 2 měsíce před tím, než stěžovatel návrh podal. Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. Za této situace by bylo zcela nadbytečné vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání a požadovat po něm, aby si pro řízení před Ústavním soudem sám zajistil povinné právní zastoupení, protože Ústavní soud podle své ustálené judikatury právního zástupce neustanovuje. S odkazem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [§ 43 odst. 1 písm. b) ZÚS]. Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. dubna 2005 JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.