I.ÚS 1947/25

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti Z. N., zastoupené Ing. Mgr. Jiřím Musilem, advokátem, sídlem Zakšínská 615/17, Praha 9, proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 3/2023 ze dne 27. 11. 2024 a usnesení Policie České republiky č. j. KRPA-206544-438/TČ-2016-001193-PA ze dne 12. 1. 2021, za účasti Městského soudu v Praze a Policie České republiky jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Navrhovatelka ve své ústavní stížnosti brojí proti postupu orgánů činných v trestním řízení ve věci vedené Policií České republiky pod sp. zn.: KRPA-206544/TČ-2016 a v souvisejících řízeních. Konkrétně namítá porušení svých práv podle čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 8 odst. 2 a 5, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 1 a 2, čl. 39 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Namítané zásahy do práv měly spočívat mj. ve zfalšování podpisu na doručence usnesení o zahájení trestního stíhání, nevyřešení námitky podjatosti státního zástupce, neprovedení výslechu stěžovatelky, neumožnění prostudování spisu, rozhodnutí soudu bez jednání a "úporné" ochraně skutečného pachatele. Uvádí, že byla okradena svým bývalým manželem a bývalým společníkem advokátní kanceláře, její stíhání je zcela účelové a současně jí bylo odebráno dítě; považuje se za oběť nezákonné a nepřípustné šikany.

2. Sama stěžovatelka uvádí, že ústavní stížnost může být posouzena jako předčasná. Upozorňuje však, že její práva jsou "naprosto flagrantně porušována" a je zjevné, že bez včasného zásahu Ústavního soudu k nápravě nedojde. Tvrdí, že věc daleko přesahuje její vlastní zájmy a že není jedinou obětí vybraných soudců, státních zástupců, policistů, sociálních pracovnic a dalších; žádným způsobem však další osoby nekonkretizuje. V petitu navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla uznána vinnou za spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, jakož i dřívějšího usnesení policejního orgánu o zahájení jejího trestního stíhání.

3. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost totiž představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž všech orgánů veřejné moci; proto se Ústavní soud zabývá ústavními stížnostmi zpravidla až po vyčerpání k tomu určených prostředků právní ochrany. Ústavní soud navzdory uvedenému neodmítne přijetí ústavní stížnosti tehdy, když jsou naplněny podmínky § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

4. Ústavní stížnosti směřující proti neskončenému řízení orgánů veřejné moci (včetně soudů) jsou proto zpravidla nepřípustné, neboť případná protiústavnost může být napravena obvyklým a zákonem předvídaným způsobem za využití příslušných opravných prostředků. Stěžovatelka brojí proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání a proti odsuzujícímu rozsudku Městského soudu v Praze. Proti rozsudku městského soudu však bylo přípustné odvolání, o čemž byla stěžovatelka řádně poučena; nyní ve věci u Vrchního soudu v Praze běží odvolací řízení. Městský soud se ve svém rozsudku věnoval rovněž námitkám směřujícím proti usnesení policejního orgánu. Není proto naplněna podmínka vyčerpání procesních prostředků ochrany. Z tvrzení stěžovatelky přitom neplyne podstatný přesah jejích vlastních zájmů, který by odůvodnil postup podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

5. Soudce zpravodaj proto návrh odmítl jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.V Brně dne 30. září 2025 Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj