I.ÚS 2109/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti V. N., zastoupeného Mgr. Markem Freundem, advokátem, sídlem třída Tomáše Bati 3672, Zlín, proti jinému zásahu Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 52 T 4/2022, spočívajícímu v neodstranění překážky v doručení usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 To 18/2025-345 ze dne 23. září 2025 stěžovateli a v neuvedení konkrétních důvodů odmítnutí postupu podle § 265h odst. 3 trestního řádu, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá vyslovení, že Krajský soud v Brně v záhlaví uvedenými zásahy porušil stěžovatelovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Dále se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud krajskému soudu zakázal pokračovat v daném zásahu do stěžovatelových práv a přikázal mu učinit procesní úkony umožňující předložit stěžovatelovo dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 To 18/2025-345 ze dne 23. 9. 2025 Nejvyššímu soudu a konečně aby Ústavní soud přikázal krajskému soudu znovu posoudit podnět stěžovatele k postupu podle § 265h odst. 3 trestního řádu způsobem vylučujícím libovůli. Stěžovatel požádal o přednostní projednání ústavní stížnosti.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 52 T 4/2022-253 ze dne 6. 3. 2025 uznán vinným blíže specifikovanými trestnými činy a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 13 let. Odvolání stěžovatele proti prvostupňovému rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. 4 To 18/2025-345 ze dne 23. 9. 2025 zamítl. Stěžovatel proti usnesení odvolacího soudu podal dne 3. 12. 2025 dovolání, v němž navrhl odklad výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 a 265o odst. 1 trestního řádu. Krajský soud ke dni podání ústavní stížnosti dovolání nepředložil Nejvyššímu soudu, neboť ještě nedošlo k doručení rozhodnutí odvolacího soudu stěžovateli, který uprchl do zahraničí, bylo po něm vyhlášeno pátrání a v březnu 2026 byl zadržen v SAE, kde se bude rozhodovat o jeho vydání do České republiky; stěžovateli tak neuplynula lhůta k podání dovolání, a podle § 265h odst. 2 trestního řádu proto nejsou splněny předpoklady předložení spisu Nejvyššímu soudu. Jde-li o odklad výkonu rozhodnutí, důvod k postupu podle § 265h odst. 3 trestního řádu předseda krajského soudu neshledal.

3. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že vznikl začarovaný kruh, neboť jeho dovolání nebylo předloženo Nejvyššímu soudu z důvodu nedoručení rozhodnutí odvolacího soudu stěžovateli, ačkoli odstranění tohoto nedostatku je v moci soudu. Přitom z přípisů soudu nevyplývá, jaké konkrétní kroky k odstranění dané překážky soud od zadržení stěžovatele v SAE učinil. Stěžovateli je tak bráněno v přístupu k dovolacímu soudu. Postup podle § 265h odst. 3 trestního řádu navíc soud odmítl bez bližšího odůvodnění.

4. Ústavní stížnost je zčásti nepřípustná, zčásti zjevně neopodstatněná.

5. Namítají-li stěžovatelé průtahy v probíhajícím řízení, musejí v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zásadně vyčerpat prostředek ochrany v podobě návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích. Z ústavní stížnosti se přitom nepodává, že tak stěžovatel učinil, případně proč tak učinit nemohl. V části, v níž stěžovatel namítá průtahy v souvislosti s předložením dovolání Nejvyššímu soudu (resp. v souvislosti s doručováním usnesení vrchního soudu), je proto ústavní stížnost nepřípustná. Výjimka dle § 75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu oproti tvrzení stěžovatele naplněna není; z ústavní stížnosti nejen že neplyne, zda stěžovatel prostředek ochrany (proti tvrzené újmě v podobě průtahů) vyčerpal, a neplyne z ní ani to, že by v řízení o něm docházelo ke značným průtahům.

6. Jde-li o postup podle § 265h odst. 3 trestního řádu, Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 2944/16 ze dne 31. 1. 2017 (N 20/84 SbNU 233) konstatoval, že záleží toliko na předsedovi senátu soudu prvého stupně, zda návrh na odklad či přerušení výkonu rozhodnutí Nejvyššímu soudu podá, či nikoliv. O svém postupu ohledně předložení či nepředložení dovolání Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přerušení výkonu rozhodnutí předseda senátu v souladu s ustálenou praxí toliko neformálně vyrozumívá dovolatele, formální rozhodnutí ve smyslu trestního řádu však nevydává. Na odůvodnění tohoto vyrozumění proto nelze klást stejně vysoké požadavky jako na rozhodnutí v trestním řízení. To neznamená, že by využití či nevyužití takového postupu spočívalo pouze na ničím neomezené volné úvaze předsedy senátu, neboť tento je povinen jej využít, jsou-li pro něj dány důvody (a to bez ohledu na to, zda to dovolatel navrhuje, či nikoliv). Z povahy věci však předseda senátu soudu prvého stupně, jemuž je dovolání adresováno, musí disponovat relativně širokým prostorem pro posouzení - pouze v případech, kdy by již z textu dovolání, příp. z textu samotného napadeného rozhodnutí, byl zřejmý zcela flagrantní důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení, nedávající Nejvyššímu soudu prakticky žádný prostor pro uvážení, a zároveň by předseda senátu soudu prvého stupně odmítal postupovat dle § 265h odst. 3 trestního řádu, by byl dán důvod pro zásah Ústavního soudu. V nyní posuzované věci Ústavní soud neshledal důvod pro svůj zásah vzhledem k absenci jakékoliv argumentace stěžovatele ohledně důvodů pro postup podle §265h odst. 3 trestního řádu.

7. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný a zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Důvody k přednostnímu projednání Ústavní soud neshledal.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. srpna 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu