I.ÚS 2365/17

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Stanislava Mojžíška, zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Němcem, advokátem, se sídlem v Mohelnici, Okružní 271/13, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2017 č. j. 27 Cdo 686/2017-358 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2017 č. j. 27 Cdo 688/2017-361, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na údajné porušení čl. 3 odst. 3, 4, čl. 36 odst. 1, 2 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

2. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017 č.j. 27 Cdo 686/2017-358 bylo zastaveno dovolací řízení v právní věci stěžovatele jako žalobce o návrhu na nařízení předběžného opatření, o žalobách pro zmatečnost a o jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 4. 2015 č.j. 69 Co 463/2014-237. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017 č.j. 27 Cdo 688/2017-361 bylo zastaveno dovolací řízení v právní věci stěžovatele jako žalobce o návrhu na nařízení předběžného opatření, o žalobách pro zmatečnost a o jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 18. 7. 2016 č. j. 69 Co 402/2015-322. V obou případech došlo k zastavení dovolacího řízení, jelikož stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.

3. Stěžovatel ve stručném odůvodnění ústavní stížnosti uvedl, že podle jeho názoru měl dovolací soud jím podaná dovolání meritorně přezkoumat a nikoliv je pouze procesně vyřídit a řízení zastavit.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. V ústavní stížnosti stěžovatel nesouhlasí se závěry Nejvyššího soudu, který dovolací řízení zastavil, když dospěl k závěru, že v obou daných věcech nejsou splněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a stěžovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ačkoli k tomu byl řádně vyzván. Nejvyšší soud v odůvodnění napadeného usnesení poukázal na usnesení ze dne 8. 4. 2015 sp. zn. 31 NSČR 9/2015, ve kterém se uvádí, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. V předmětné věci Nejvyšší soud dovodil, že pro to, aby stěžovateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť stěžovatel uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo, srov. § 138 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

6. Ústavní soud shledal, že postup Nejvyššího soudu byl řádně odůvodněn. Argumentaci soudu, tak jak je rozvedena v jeho rozhodnutí, vydaném v předmětné věci, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelnou a jeho úvahy neshledal nikterak nepřiměřenými či extrémními. Za situace, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou naplněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy stěžovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ačkoli k tomu byl vyzván, postupoval Nejvyšší soud správně, jestliže podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil.

7. Ústavní soud konstatuje, že Nejvyšší soud v předmětné věci rozhodoval v souladu s ustanoveními hlavy páté Listiny, jeho rozhodnutí nelze označit jako rozhodnutí svévolné a je výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti.

8. Ústavní stížnost byla tedy odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. ledna 2018 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu