I.ÚS 243/07
V PLATNOSTI- MS Praha 58 Co 279/2004 - 477
- NS 28 Cdo 2868/2005
- ÚS I.ÚS 243/07
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podání stížnosti bylo možné až po rozhodnutí o dovolání, které bylo vydáno jako poslední procesní prostředek. Důvodem odmítnutí byla nečasová podání stížnosti, která byla doručena více než týden po termínu. Soud se nezabýval věcnou stránkou sporu, protože nebyly splněny podmínky pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelek J. P. a J. F., zastoupených JUDr. M. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 2868/2005-538 ze dne 31. 5. 2006, proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 279/2004-477 ze dne 23. 3. 2005 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 9 C 13/2001-409 ze dne 29. 1. 2004, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností brojí stěžovatelky proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 2868/2005-538 ze dne 31. 5. 2006, jímž bylo odmítnuto jejich dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 279/2004-477 ze dne 23. 3. 2005, kterým byl potvrzen ve výroku rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 9 C 13/2001-409 ze dne 29. 1. 2004. Rozsudkem soudu I. stupně byla stěžovatelkám uložena povinnost uzavřít dohodu o vydání věci ve výroku specifikovanou. Rovněž uvedená rozhodnutí jsou napadena ústavní stížností. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady pro zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle ustanovení § 72 odst. 4 citovaného zákona byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. V předmětné věci - vzhledem k výše uvedeným ustanovením - bylo posledním rozhodnutím usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelek, protože dovolací soud dospěl k závěru, že není naplněn dovolací důvod podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatelek JUDr. I. H. (podle plné moci na č.l. 492 a 493) doručeno dne 11. 11. 2006 (doručenka na č.l. 543). Ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula ve středu dne 10. 1. 2007. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu osobně doručena dne 25. 1. 2007 (č.l.1 spisu sp. zn. I. ÚS 243/07). Vzhledem k těmto skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. dubna 2007 Vojen Güttler soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.