I.ÚS 2547/19
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože bylo zřejmé, že její podnět není opodstatněn. Stěžovatelka se domáhala zrušení usnesení, které rozhodlo o námitce podjatosti exekutora, přičemž v minulosti podala námitku proti všem soudcům okresního soudu. Soud se rozhodl, že rozhodnutí okresního soudu nezakročilo proti právu na spravedlivý proces, protože soudci nebyli podjatí. Zrušení napadeného usnesení by proto bylo pouhou formalitou bez vlivu na právní postavení stěžovatelky.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Elišky Bendlové, zastoupené JUDr. Jiřím Běleckým, Dukelských hrdinů 59/II, Rakovník, proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 27. 5. 2019, sp. zn. 23 EXE 1302/2015, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Ústavnímu soudu byl dne 5. 8. 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Okresního soudu v Rakovníku. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelka je povinnou v exekučním řízení u Exekutorského úřadu Beroun, sp. zn. 015EX 478/2015, přičemž proti exekutorovi Mgr. Pavlu Dolanskému podala námitku podjatosti. O té bylo ústavní stížností napadeným usnesením rozhodnuto tak, že jmenovaný exekutor není vyloučen z vedení exekuce vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 23 EXE 1302/2015. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že v minulosti vznesla námitku podjatosti proti všem soudcům Okresního soudu v Rakovníku, přičemž do vynesení ústavní stížností napadeného usnesení nebylo o této námitce rozhodnuto. Pokud tedy příslušný okresní soud rozhodl o námitce podjatosti vznesené proti osobě exekutora, zasáhl tím do jejího práva na spravedlivý proces, neboť rozhodoval soudce, který mohl být ve věci podjatý. III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V projednávané věci je třeba dát stěžovatelce zapravdu v tom smyslu, že Okresní soud v Rakovníku pochybil, když rozhodl ve věci stěžovatelky dříve, než bylo postaveno na jisto, zda ve věci rozhodující soudce je podjatý či nikoliv. Nicméně z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2019 se podává, že ve výroku jmenovaní soudci Okresního soudu v Rakovníku nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 23 EXE 1302/2015. Za tohoto stavu věci by bylo podle náhledu Ústavního soudu zrušení napadeného usnesení pouhou formalitou, nemající vliv na reálná práva stěžovatelky. Z výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. února 2020 Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.