I.ÚS 2618/17
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 24. 7. 2018
- KS Praha 26 Co 126/2017-184
- ÚS I.ÚS 2618/17
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 7. února 2018 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Dominiky Herzové, zastoupené JUDr. MUDr. Janem Skácelem, advokátem, se sídlem Trojská 24/167, Praha 8, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2017, č. j. 26 Co 126/2017-184, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, o návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti, takto:
Výrok
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2017, č. j. 26 Co 126/2017-184, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze byl změněn rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 12. 2016, č. j. 19 C 107/2016-126, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 1. 2017 tak, že výrokem I. a) byla zrušena vyživovací povinnost žalobce (otce stěžovatelky) vůči žalované (stěžovatelce) s účinností od 1. 6. 2013, výrokem I. b) byl zamítnut vzájemný návrh stěžovatelky na zvýšení výživného a výrokem II. byla uložena stěžovatelce povinnost k náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně v částce 44 286 Kč a před soudem odvolacím v částce 12 100 Kč. Stěžovatelka podala dne 18. 8. 2017 ústavní stížnost, v níž se domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil napadený pravomocný rozsudek Krajského soudu v Praze a též navrhla, aby Ústavní soud odložil jeho vykonatelnost. Svůj návrh stěžovatelka odůvodnila tím, že nemá jak a z čeho zaplatit svému otci krajským soudem přisouzenou náhradu nákladů řízení ve výši 56 386 Kč, když je nemajetná, v současnosti nemá trvalý příjem z pracovní činnosti, z podnikání či z jiné hospodářské činnosti. Výkon napadeného rozsudku by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, v podobě zadlužení se, než jaká by při odložení vykonatelnosti mohla vzniknout otci, který má zajištěn dostatečný příjem od svého zaměstnavatele. Odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku není dle stěžovatelky v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V doplnění ústavní stížnosti ze dne 5. 9. 2017 stěžovatelka doplnila svůj návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku informací o před-exekuční výzvě, doručené jí právním zástupcem otce. Stěžovatelka proto považuje jí tvrzenou újmu na své straně za vysoce aktuální, a to s ohledem na právní jednání otce, směřující k podání exekučního návrhu proti stěžovatelce na vymožení jemu přisouzené náhrady nákladů řízení. Zásadně platí, že podaná ústavní stížnost nemá odkladný účinek (ustanovení § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s ustanovením § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Exekuce by stěžovatelce mohla způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti do skončení řízení o ústavní stížnosti může vzniknout jiným osobám. Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. února 2018 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu