I.ÚS 2730/20
V PLATNOSTI- KS Brno 44 Co 101/2020-172
- ÚS I.ÚS 2730/20
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení rozhodnutí nižších soudů, protože podatel nevyhověl formálním požadavkům na ústavní stížnost. Soud se opřel o § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu, podle nichž je ústavní stížnost přípustná pouze v zastoupení advokáta. I přes opakované poučení v minulých řízeních nebylo splněno požadavky na řádné podání. Ústavní soud využil § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu k odmítnutí návrhu bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 101/2020-172 ze dne 29. června 2020 a usnesení Městského soudu v Brně č. j. 30 C 291/2015-167 ze dne 28. dubna 2020, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel s odvoláním na porušení jeho práva na přístup k soudu navrhuje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Současně uvádí, že Česká advokátní komora žádost o určení advokáta zamítla. Přestože byl navrhovatel v minulosti v souvislosti s jeho předchozími podáními (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 930/19, I. ÚS 929/19, IV. ÚS 3061/18, II. ÚS 3059/18, III. ÚS 3058/18, IV. ÚS 920/18, II. ÚS 587/15, I. ÚS 586/15, III. ÚS 2809/14, III. ÚS 1628/14 a další) mnohokrát opakovaně Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nyní podaný návrh tyto podmínky rovněž nesplňuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu, jak se ostatně vyjádřil i v řízeních navrhovatele vedených pod sp. zn. I. ÚS 2382/14, IV. ÚS 3111/16, III. ÚS 85/19, III. ÚS 84/19, IV. ÚS 649/19, IV. ÚS 2373/20, II. ÚS 1857/20, 1 ÚS 2374/20 a dalších, setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Ostatně stěžovatel neuvádí, že si zajistí advokáta na vlastní náklady, když mu ho Česká advokátní komora odmítla určit. Za dané situace, kdy navrhovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. září 2020 JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.