I.ÚS 279/04
V PLATNOSTI- OS Písek 4 C 804/2002 - 43
- ÚS I.ÚS 279/04
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty. Lhůta začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku, který nebyl otevřeným opravným prostředkem. Protiprávní povinnost zaplatit částku nižší než 2 000 Kč nebyla předmětem odvolání, což znamená, že žádný řádný opravný prostředek nebyl možný. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná po uplynutí lhůty.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. M., zastoupeného JUDr. J. M., proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. 2. 2003, čj. 4 C 804/2002 - 43, t a k t o :
Výrok
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění
: Podáním ze dne 10. 5. 2004, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 5. 2004, napadl stěžovatel v záhlaví uvedený rozsudek Okresního soudu v Písku (dále jen "okresní soud"). Své podání doplnil dne 20. 7. 2004 na základě výzvy Ústavního soudu k odstranění vad. Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Stěžovateli byl rozsudek okresního soudu doručen dne 26. 3. 2003. Okresní soud uložil stěžovateli (jako žalovanému) povinnost zaplatit žalobci 1 527,-- Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 202 odst. 2 OSŘ, odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000,-- Kč. Příslušné poučení je v napadeném rozsudku obsaženo. Zákon proti tomuto rozsudku okresního soudu neposkytuje žádný opravný prostředek, lhůta k podání ústavní stížnosti tedy počala běžet dnem následujícím po jeho doručení, tedy 27. 3. 2003. Na tuto skutečnost nemají vliv ani další procesní kroky stěžovatele - jeho odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, které bylo tímto odvolacím soudem odmítnulo jako nepřípustné usnesením ze dne 4. 7. 2003, čj. 6 Co 1586/2003 - 61. Stejně tak Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 28. 1. 2004, čj. 32 Odo 1180/2003 - 76, odmítl jako nepřípustné dovolání stěžovatele proti usnesení odvolacího soudu a řízení o dovolání zastavil v části směřující proti rozsudku okresního soudu. Jestliže ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu upravuje možnost podání ústavní stížnosti až po doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, má na mysli pouze rozhodnutí odmítnuté jako nepřípustné z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu. V projednávaném případě se však o takovou situaci nejedná, protože jak řádný, tak mimořádný opravný prostředek byly nepřípustné ze zákona a právě z tohoto důvodu byly odmítnuty. Ústavní stížnost stěžovatele je tedy podána opožděně, což je důvodem pro její odmítnutí soudcem zpravodajem podle § 43 odst. l písm. b) zákona o Ústavním soudu. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. srpna 2004 JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.