I.ÚS 3034/09
V PLATNOSTI- MS Praha 2 Cad 98/2006-69
- NSS 6 Ads 112/2009-177
- ÚS I.ÚS 3034/09
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem, což je podle zákona povinné. Soud se odvolává na opakované upozornění na povinnost zastoupení, které bylo stěžovatelce již v minulosti předáno. Přestože bylo výslovně upozorněno, že nezastoupení vede k odmítnutí, stěžovatelka neodstranila tento nedostatek. Soud rozhodl, že opakované poučení není nutné, a proto rozhodnutí založil na formální neopodstatněnosti stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci návrhu Ing. L. K., právně nezastoupené, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009, č. j. 6 Ads 112/2009-177, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2007, č. j. 2 Cad 98/2006-47, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí soudů správního soudnictví. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatelka však zastoupena advokátem není. Stěžovatelka se v minulosti již několikrát obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byla opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti (srov. např. sp. zn. I. ÚS 400/08, sp. zn. IV. ÚS 2376/09 a další). Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 2. prosince 2009 Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.