Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 3055/07

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2007-12-11 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2007:1.US.3055.07.1

  1. KS Plzeň 17 Ca 7/2006-27
  2. ÚS I.ÚS 3055/07
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podatel nebyl zastoupen advokátem, což je podle zákona o Ústavním soudu povinné. Soud uvedl, že stěžovatel byl již vícekrát informován o formálních náležitostech podání řádné stížnosti. Z dřívějších rozhodnutí vyplývá, že stěžovatel ví, že návrh musí být podán zastoupením. Soud se rozhodl, že opakované poučení není nutné, pokud je stěžovatel vědom požadavků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. M., proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení vedeném pod sp. zn. 17 Ca 7/2006, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud zasáhl proti postupu téhož krajského soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 17 Ca 7/2006, kterým údajně zasahuje do jeho ústavně zaručených základních práv. Stěžovatel při podání návrhu nebyl a není zastoupen advokátem - viz ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), takže jeho návrh nelze považovat za řádnou ústavní stížnost. Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vedl, je zřejmé, že postup, jímž nerespektuje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, volí, ačkoli byl již opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 375/03, I. ÚS 609/06 nebo III. ÚS 669/06 a další). Tyto požadavky kladené na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem jsou stěžovateli známy již minimálně 4 roky. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad návrhu. Vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky, mezi něž patří odmítnutí návrhu, lze pak až tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v souvislosti s každým jeho novým návrhem, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Z dříve poskytnutých informací je stěžovateli dostatečně jasné, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než řádným návrhem v zastoupení advokátem. Proto se jeví jako neefektivní a formalistické setrvávat na požadavku dalšího poučování pro konkrétní řízení. Ostatně stejný postup zvolil Ústavní soud i v případě stěžovatele vedeném pod sp. zn. III. ÚS 1075/07. V projednávané věci soudce zpravodaj shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. prosince 2007 František Duchoň soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.