I.ÚS 306/99
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyčerpal předepsané procesní prostředky. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud není výsledkem vyčerpání všech správních prostředků. Stěžovatel podal žalobu ke Krajskému soudu, což znamená, že mu zákon poskytl možnost právní ochrany. Soud tedy nesmí rozhodovat o nároku na ústavní právo, pokud není předtím vyčerpána správní cesta.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele G., s.r.o., zastoupeného advokátem JUDr. V. P., proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 50791/98/082960/2470, a proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, t a k t o :
Výrok
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění
: Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 50791/98/082960/2470, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o opravu zřejmých omylů a nesprávností platebního výměru na daň darovací č.j. 28/DDR/209/94 ze dne 6. 4. 1994, neboť podle § 56 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, opravy nebo zrušení stanovené daně nelze provést, zaniklo-li právo daň vyměřit nebo doměřit, tj. uplynuly-li lhůty pro vyměření daně stanovené v § 47 cit. zákona. V projednávané věci byl poslední úkon směřující k vyměření daně učiněn správcem dne 6. 4. 1994 a nabyl právní moci dne 9. 5. 1994. Tříletá subjektivní lhůta uplynula 31. 12. 1997. Stěžovatel se dále domáhá zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, které zamítlo jeho odvolání proti citovanému rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově. Stěžovatel se domnívá, že rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích byl zkrácen na svých právech zaručených Listinou základních práv a svobod, neboť mu prý především bylo znemožněno, aby se v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, domáhal stanoveným způsobem svého práva. Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítl, že Finanční ředitelství v Českých Budějovicích svoje rozhodnutí založilo na nesprávném výkladu ustanovení § 56 odst. 4 uvedeného zákona, neboť z ustanovení § 47 odst. 2 poslední věta téhož zákona "zcela jednoznačně vyplývá, že vyměřit a doměřit daň lze nejpozději do 10 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat". Dále stěžovatel uvedl, že "z hlediska rovnosti všech subjektů před zákonem a z hlediska právní jistoty účastníků řízení nelze ustanovení § 56 odst. 4 citovaného zákona vykládat jinak, než že lhůta pro opravu či zrušení daně je desetiletá a běží od konce roku, v němž daňová povinnost vznikla". Stěžovatel se domnívá, že bylo především porušeno jedno z jeho základních práv, a to právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel však současně v ústavní stížnosti uvedl, že "k ochraně svých práv podal v této věci ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu o přezkoumání správního rozhodnutí podle ust. § 247 a násl. o.s.ř.". Z vyjádření Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 1999 bylo zjištěno, že stěžovatel dne 18. 6. 1999 podal do rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu a věc je vedena pod spisovou značkou 10 Ca 183/99-35. Je tedy zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. října 1999 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.