Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 3116/25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-10 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2025:1.US.3116.25.1

  1. VS Praha 3 Co 31/2024-22
  2. NS 21 Cdo 278/2025
  3. ÚS I.ÚS 3116/25
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání neobsahovalo řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně povinného zastoupení advokátem. Soud upozornil, že stěžovatelé opakovaně ignorují formální požadavky na podání ústavní stížnosti, i když byli již mnohokrát poučeni. Vzhledem k opakovanému porušování procesních pravidel a objektivnímu předpokladu, že stěžovatelé jsou o požadavcích informováni, se soud rozhodl pro odmítnutí bez dalšího poučení. Rozhodnutí bylo vydáno na základě § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, obou bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 278/2025-57 z 29. 5. 2025, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 31/2024-22 z 19. 6. 2024 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 16 C 61/2023-7 z 27. 12. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Společným návrhem stěžovatelé navrhli, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí a zrušil § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

2. Podání stěžovatelů nicméně není řádným návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem o Ústavním soudu stanovených náležitostí, především však stěžovatelé nejsou pro řízení před zdejším soudem zastoupeni advokátem (§ 30, § 31, § 34 a § 72 téhož zákona).

3. Z předcházejících řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé (samostatně nebo společně) u Ústavního soudu vedli (z nedávné doby např. ve věcech IV. ÚS 2586/25, sp. zn. II. ÚS 2207/25, sp. zn. I. ÚS 1680/25 či sp. zn. II. ÚS 1639/25), se podává, že postup, jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, stěžovatelé volí opakovaně. Takový postup volí, ačkoliv byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a opakovaně vyzýváni k odstranění nedostatků návrhu.

4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil, viz jmenované věci výše) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

5. I v této věci se tudíž soudkyně zpravodajka uchýlila k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítla.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. listopadu 2025 Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.