I.ÚS 3195/09
V PLATNOSTI- MS Praha 1 Nc 2941/2009-172
- ÚS I.ÚS 3195/09
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí kvůli porušení práva na spravedlivý proces, avšak jeho námitky se týkaly pouze aplikace podústavního práva. Soud zdůraznil, že nemá pravomoc přezkumovat správnost rozhodnutí obecných soudů, pokud není zjištěno porušení základního práva. Ústavní soud se rozhodl, že žádné porušení základních práv nebylo, a proto nezásah do řízení.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2009 v senátu složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti M. P., zastoupeného JUDr. Milanem Staňkem, advokátem se sídlem Dlážděná 12c, 641 00 Brno, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2009 č. j. 1 Nc 2941/2009-172, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, splňující i další formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podáním ze dne 24. 8. 2009 vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudkyně JUDr. Ladislavy Mičánkové, protože podle jeho názoru neopodstatněně straní žalobcům a protahuje řízení tak, že poplatky z prodlení budou převyšovat původní žalobní návrh. Stěžovatel též namítal, že soudkyně při přípravném jednání nedovolila stěžovateli hovořit komplexně, neumožnila mu komentovat zápis o jednání, ale naopak přizvala do jednací síně justiční stráž a pohrozila mu pořádkovou pokutou. Ze spisu podle jeho názoru navíc zmizela většina přílohových dokladů. Dále stěžovatel poukázal na osobní vztahy soudkyně s JUDr. T. V., se kterou se stěžovatel také zná, a se soudkyní JUDr. B., vůči které stěžovatel směřoval v jiném řízení svou stížnost. Městský soud návrhu stěžovatele nevyhověl, neboť nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by objektivně vyplýval vztah soudkyně k účastníkům řízení nebo k projednávané věci a které by odůvodňovaly pochybnosti o její nepodjatosti. Vztahy k třetím osobám JUDr. V. a JUDr. B. také nemohou mít vliv na podjatost soudkyně v dané věci, ale naopak se jeví jako vykonstruované. Postup při přípravném jednání soudkyně JUDr. Mičánkové nemůže být s ohledem na ust. § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem podjatosti této soudkyně. Také návrh o delegaci nepovažoval městský soud za důvodný, neboť ze žádných skutečností nelze dovodit pochybnosti o podjatosti všech soudců daného soudu. Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a konfrontoval je s obsahem napadeného rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody [§ 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"]. Spravedlivým procesem se rozumí celý postup a ucelený řetězec postupů, kdy jsou soudní cestou chráněna práva a právem chráněné zájmy osob. Jinými slovy právo na spravedlivý proces je ústavně zaručené právo každého na přístup před nezávislého a nestranného soudce, před nímž se domáhá ochrany svých práv. Jde o zákonem stanovený procesní postup a zákonem upravené soudní řízení. Jde tedy o celý řetězec záruk zákonnosti, které v souhrnu odpovídají nárokům ústavnosti vyjádřené v ústavním pořádku České republiky. Všechny tyto aspekty zajišťují "fair trial". Stěžovatel sice v ústavní stížnosti formálně namítal porušení svého základního práva na spravedlivý proces, avšak argumentace obsažená v ústavní stížnosti se ve věci samé pohybuje na úrovni aplikace podústavního práva. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti opakuje argumenty obsažené v řízení před obecnými soudy, ale relevantní ústavněprávní argumentace v ní zcela absentuje. Se všemi námitkami stěžovatele týkajícími se podjatosti dané soudkyně se městský soud z hlediska ústavnosti přijatelným způsobem vypořádal, Ústavní soud neshledal porušení žádných aspektů spravedlivého procesu, a proto není dán důvod k jeho zásahu. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. prosince 2009 Vojen Güttler předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.