I.ÚS 3299/11
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala rozhodnutí okresního soudu o nákladech řízení v případě žaloby na zaplacení pohledávky z dopravního podniku. Stěžovatelka se domáhala porušení práva na soudní ochranu, právní pomoc a spravedlivý proces podle článků 36, 37 a 6 Listiny a Ústavy. Soud uvedl, že stížnost je zjevně neopodstatněná, protože se opakuje s řadou jiných stížností, jejichž odmítnutí bylo již dříve rozhodnuto. Rozhodnutí bylo vydáno bez ústního jednání podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Bazcom, a. s., se sídlem Praha 2, náměstí Míru 820/9, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem totožným se sídlem stěžovatelky, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 6. 2011, čj. 37 EC 3765/2009 - 60, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem, jímž byla žalovanému K. Ž. uložena povinnost uhradit stěžovatelce částku 1.015,- Kč s úrokem a na nákladech řízení částku ve výši 300,- Kč. V ústavní stížnosti uvedla, že okresní soud jako orgán veřejné moci porušil její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a právo na právní pomoc zakotvené v čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále porušil ústavní povinnosti uložené v čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a svým postupem způsobil i porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Rovněž omezil právo stěžovatelky, jako soutěžitele, na podnikání zakotvené v čl. 26 Listiny. Ze své evidence Ústavní soud zjistil, že tato ústavní stížnost patří mezi řadu návrhů podaných stěžovatelkou v době od 21. 9. do 22. 12. 2011. Jedná se o několik desítek ústavních stížností, které jsou zcela shodné jak co do svého obsahu, tak i tvrzeného porušení základních práv. Všechny směřují proti rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem, který rozhodoval o žalobách na zaplacení pohledávek z přepravy, které původně vznikly Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem, který je postoupil stěžovatelce. Stěžovatelka sice navrhla zrušení celého rozsudku, ale z jejích argumentů v ústavní stížnosti je zřejmé, že směřují pouze proti výroku o nákladech řízení. Jak dále Ústavní soud zjistil, prvních 57 ústavních stížností stěžovatelky bylo usnesením ze dne 15. 11. 2011 spojeno ke společnému řízení pod sp. zn. IV. ÚS 2777/11. To skončilo usnesením ze dne 27. 12. 2011, kterým byly všechny ústavní stížnosti odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Vzhledem ke skutečnosti, že i tato ústavní stížnost je v základních parametrech shodná s ústavními stížnostmi, o nichž bylo již rozhodnuto, postačí z důvodu hospodárnosti řízení v plném rozsahu odkázat na odůvodnění usnesení ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2777/11, jehož obsah je stěžovatelce znám. Je tedy zcela nadbytečným cokoli z argumentů stěžovatelky opakovat či k věci dodávat. Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 19. ledna 2012 Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.