I.ÚS 3304/13

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) F. S., zastoupeného Mgr. Přemyslem Hašlarem, advokátem, se sídlem Táborská 922, Mladá Boleslav a 2) N. S. a 3) V. S., zastoupených JUDr. Danou Musalovou, advokátkou, se sídlem nám. Míru 14, Mladá Boleslav, proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 14 C 67/2012-93 ze dne 27. 11. 2012, usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 25 Nc 2194/2012-36 ze dne 29. 1. 2013 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 183/2013-83 ze dne 31. 7. 2013 a o návrhu stěžovatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto:

Výrok

Vykonatelnost rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 14 C 67/2012-93 ze dne 27. 11. 2012 se odkládá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností stěžovatelé napadli v záhlaví tohoto usnesení uvedená rozhodnutí a navrhli jejich zrušení pro rozpor se svými ústavně zaručenými právy na ochranu obydlí, rodinného a soukromého života a na spravedlivý proces, plynoucími z čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 a 8 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 12 Úmluvy o právech dítěte a čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

2. Napadeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě MCM - IMMO, a.s. vůči druhému a třetímu stěžovateli a rozhodl, že darovací smlouva mezi prvním stěžovatelem a jeho manželkou jako dárci a druhým a třetím stěžovatelem jako obdarovanými, kterou byly převedeny nemovitosti, je vůči žalobci právně neúčinná. Tento rozsudek nabyl právní moci, neboť orgán sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Mladá Boleslav, který v řízení zastupoval nezletilé žalované, nepodal odvolání. Odvolání podané přímo nezletilým druhým a třetím stěžovatelem nebylo napadeným usnesením okresního a krajského soudu připuštěno.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelé namítají, že v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, jim bylo zcela upřeno právo se k věci vyjádřit, neboť nebyli vyslechnuti a jejich ustanovený opatrovník, orgán sociálně-právní ochrany dětí, se ani k jednáním nedostavoval. Dále namítají, že nepřipuštěním odvolání bylo porušeno jejich právo na přístup k soudu. V důsledku pak tato údajná pochybení mohou mít zásadní negativní dopad na práva druhého a třetího stěžovatele, když mohou přijít o svůj majetek a zároveň obydlí, protože předmětné nemovitosti používají k bydlení.

4. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout třetím osobám.

5. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu v této věci splněny. V důsledku napadeného rozsudku hrozí, že dojde k exekuci (prodeji) nemovitostí, čímž mohou stěžovatelé přijít o své bydlení. To Ústavní soud považuje za závažnou újmu, která převažuje nad možnou újmou jiným osobám způsobenou odložením vykonatelnosti. Pokud by k tomuto kroku nepřistoupil, mohlo by dojít k těmto závažným následkům dříve, než o souladu rozsudku okresního soudu s ústavou, jakož i ústavnosti jeho právní moci, bude v tomto řízení rozhodnuto. Zároveň odkladu vykonatelnosti napadeného rozsudku okresního soudu nebrání žádný důležitý veřejný zájem, a to zejména s ohledem na skutečnost, že jádrem posuzované věci je ryze soukromoprávní spor dvou stran civilního řízení.

6. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2013 Ivana Janů, v. r. předsedkyně senátu