Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 337/05

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2006-04-18 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43 odst. 2 písm. a) procesní - náhrada nákladů řízení - § 62 · ECLI:CZ:US:2006:1.US.337.05

  1. MS Praha 17 Co 90/2005-52
  2. ÚS I.ÚS 337/05
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože důvod sporu odpadl po zastavení řízení před obecným soudem. Napadená usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření byla zatímního charakteru a nezatěžovala hmotněprávní pozici dotčeného. Soud uznal, že náklady vedlejší účastnice vznikly chováním stěžovatele zcela zbytečně. Ústavní soud uložil stěžovateli náhradu nákladů ve výši 2150 Kč.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. M., zastoupeného Jiřím Hrbkem, advokátem, Komořanská 64, Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2005 čj. 17 Co 90/2005-52 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 čj. 23 C 208/2004-41 ze dne 17. prosince 2004 s návrhem na jejich zrušení, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a A. H., zastoupené JUDr. Jiřím Davidíkem, advokátem, V Jezírkách 1545/16, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, t a k t o :

Výrok

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Stěžovatel je povinen nahradit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 2150,- Kč, k rukám zástupce vedlejší účastnice JUDr. Jiřího Davidíka, advokáta, V Jezírkách 1545/16, Praha 4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

: V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu 13. června 2005 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení, jimiž byl stručně řečeno zamítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované [vedlejší účastnici] povinnost zapnout jí vypnutou elektroinstalaci ... tak, aby byl obnoven přívod elektrické energie k vodnímu čerpadlu ... a přívod elektrické energie do všech společných prostor v domě v Praze 4, katastrálním území Modřany, a to v právní věci o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitostí, tj. stěžovatele a vedlejší účastnice. Stěžovatel tvrdil, že postupem obecných soudů byla porušena jeho základní práva podle čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obvodní soud pro Prahu 4 Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel vzal podáním ze dne 2. září 2005 zpět žalobu ve věci sp. zn. 23 C 208/2004, tj. ve věci, v níž byla vydána ústavní stížností napadená usnesení, s návrhem na zastavení řízení, neboť se stal na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. června 2005 č. j. 42 C 268/2004-112, právní moc ze dne 5. srpna 2005, výlučným vlastníkem domu, který dosud spoluvlastnil stěžovatel a vedlejší účastnice. Tím odpadl důvod, aby žalobce [stěžovatel] na žalobě dále trval. K opakované výzvě Obvodní soud pro Prahu 4 doručil 24. února 2006 Ústavnímu soudu stejnopis svého usnesení č. j. 23 C 208/2004-72 ze dne 26. září 2005, právní moc výroku I. ze dne 27. října 2005, jehož výrokem I. bylo řízení zastaveno, neboť žalobce [stěžovatel] vzal žalobu zpět, protože předmět sporu odpadl. Ve vztahu k řízení o ústavní stížnosti stěžovatel žádný úkon s ohledem na zastavení řízení v právní věci o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitostí neučinil, naopak ještě 16. srpna 2005, tj. v době, kdy již byl výlučným vlastníkem nemovitostí, Ústavnímu soudu sděloval, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Přesto však Ústavní soud nemůže odhlédnout od skutečnosti, že důvod sporu před obecnými soudy odpadl a že řízení, z něhož vzešla napadená rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření, bylo pravomocně zastaveno. Ústavní soud vycházeje z toho, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření je svou povahou zatímní a nemá bezprostřední dopad na hmotněprávní pozici dotčeného subjektu, a tedy samo o sobě není způsobilé porušit jeho ústavně zaručená práva. Kromě toho, i když napadená rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebyla formálně zrušena, zpětvzetím žaloby a zastavením řízení ve své podstatě odpadl předmět ústavní stížnosti, a již jen z tohoto důvodu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Proto ji Ústavní soud podle § 42 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Vedlejší účastnice ve svém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 19. července 2005 mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud rozhodl podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu o nákladech řízení vynaložených na její speciální právní zastoupení; podle specifikace požadovala 4500.- Kč na odměně advokáta podle § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a za dva úkony (převzetí zastoupení s plnou mocí a písemné podání k Ústavnímu soudu) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 75,- Kč, celkem 4.650,- Kč. Podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neinformoval Ústavní soud o souběžně probíhajícím řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4 o zrušení podílového spoluvlastnictví sp. zn. 42 C 268/2004, ani o rozsudku ze dne 14. června 2005, jímž bylo spoluvlastnictví zrušeno a bylo rozhodnuto, že výlučným vlastníkem nemovitostí je stěžovatel, že tento rozsudek posléze nabyl právní moci a že stěžovatel vzal v řízení, v němž bylo rozhodováno napadenými usneseními, zpět žalobu, protože předmět sporu odpadl, dospěl Ústavní soud k závěru, že je namístě návrhu vedlejší účastnice vyhovět, neboť jí náklady spojené s řízením o ústavní stížnosti vznikly chováním stěžovatele zcela zbytečně. Přiznal jí však náklady v nižší než požadované výši, neboť vyhláška č. 484/2000 Sb. se na řízení před Ústavním soudem nevztahuje, konkrétně 2000,- Kč za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení s plnou mocí a písemné podání k Ústavnímu soudu) podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 150,- Kč jako náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. dubna 2006 Vojen Güttler v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (2)