I.ÚS 354/97
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh ústavní stížnosti, protože stěžovatel nevyčerpal předchozí správní prostředky. Soud se opřel o § 248 odst. 3 o. s. ř., podle něhož není přezkum rozhodnutí o státním občanství vyloučen. Zákon o státním občanství nevylučuje přezkum v správním soudnictví, a proto musel stěžovatel nejprve podat návrh na přezkum. Návrh byl odmítnut jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
I. ÚS 354/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci- návrhu stěžovatele L.K., zastoupeného JUDr. A.V., t a k t o Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á
Odůvodnění
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 15. 9. 1997 označeným jako ústavní stížnost. Stěžovatel napadá rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 27. 3. 1997, čj. IIs-OSOM/53/4591/97 a rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 31. 7. 1997, čj. II/s-2381/97-68, kterým nebylo vyhověno žádosti o udělení státního občanství České republiky. Stěžovatel se domnívá, že uvedeným rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo garantované v čl. 12 odst. 2 Ústavy ČR. Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z hlediska formálního, tj. zda není dán důvod jejího odmítnutí podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Stěžovatel napadá druhoinstanční pravomocné rozhodnutí správního orgánu o rozkladu. Listina základních práv a svobod v čl. 36 odst. 2 stanoví, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost -takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak, tj. jestliže takový přezkum nevyloučil. Tuto problematiku tzv. správního soudnictví podrobněji upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 244 an. Kromě jiného stanoví případy, kdy je přezkum správního aktu nepřípustný. V ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř. obecně vypočítává, které správní akty nepodléhají přezkumu, v odst. 3 téhož ustanovení pak dále uvádí, že "kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A., jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumávání vyloučí zvláštní zákony". Rozhodnutí ve věci státního občanství nelze podřadit pod obecně vypočtené správní akty v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., taktéž příloha A o. s. ř. výslovně nestanoví nemožnost přezkumu takového rozhodnutí, ani samotný zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, přezkoumávání rozhodnutí ve správním soudnictví nevylučuje. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. nepodal návrh na přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. února 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.