I.ÚS 3654/25
V PLATNOSTI- KS Brno KSBR 33 INS 24573/2019
- ÚS I.ÚS 3654/25
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání nesplňovalo formální náležitosti, zejména chybělo povinné právní zastoupení advokátem. Soud zdůraznil, že stěžovatel opakovaně podával návrhy bez zastoupení, přičemž byl již dříve poučen o povinnosti zastoupení. Vzhledem k opakovanému porušení procesních pravidel a neodstranění vad bylo podání odmítnuto bez opakování výzvy k jejich odstranění. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. září 2025 č. j. KSBR 33 INS 24573/2019-B-299, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel podání stěžovatele, označené jako ústavní stížnost, směřující proti rozhodnutí uvedenému v záhlaví. Stěžovatel v něm pouze obecně namítá porušení ústavních principů a základních práv.
2. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda ústavní stížnost splňuje veškeré formální náležitosti a procesní podmínky pro její meritorní posouzení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dospěl však k závěru, že podání stěžovatele nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť vykazuje vícečetné formální i obsahové nedostatky, přičemž zásadním nedostatkem je absence povinného právního zastoupení advokátem, jak vyžaduje § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
3. Ze své stávající rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez příslušného právního zastoupení (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2018 sp. zn. IV. ÚS 99/18 nebo ze dne 12. 3. 2018 sp. zn. IV. ÚS 2224/17). Opakovaného poučování o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, jakož i o obligatorní povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, a to již při podání ústavní stížnosti, však stěžovatel nadále nedbá. Protože Ústavní soud stěžovatele v minulosti již mnohokrát poučoval jak o povinném zastoupení, tak o dalších náležitostech návrhu, bylo by zbytečné a neefektivní, aby tak v nynější věci činil znova.
4. Z výše uvedených důvodů proto soudkyně zpravodajka návrh odmítla pro neodstranění vad podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by byl opakovaně stěžovatel vyzván k odstranění vad jeho podání.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. ledna 2026 Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.