I.ÚS 37/93
V PLATNOSTI- ÚS 14C 242/92
- ÚS I.ÚS 37/93
Citované zákony (3)
Rubrum
Sp. zn. I. ÚS 37/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl v právní věci navrhovatele E.S., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - město sp. zn. 14C 242/92 ze dne 2. 7. 1993 t a k t o Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Navrhovatel svým podáním ze dne 29. 7. 1993 namítal nesprávnost rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 14C 242/92 ze dne 2. 7. 1993, kterým byl zamítnut jeho návrh na uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání věci podle zák. č. 87/91 Sb. Předmětem vydání měl být rodinný dům v P., se st. par. č. xxx a zahradou par. č. xx, vše zapsáno ve výpise číslo knihovní vložky 593. Citovaný rozsudek připojil navrhovatel ke svému podání. Z jeho obsahu je patrno, že k zamítnutí návrhu došlo v důsledku nedostatku pasivní legitimace žalovaných J.H. a E.H. s poukazem na ustanovení § 6 zákona č. 87/91 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Ve svém podání navrhovatel poukazuje rovněž na svůj návrh podaný k Okresnímu soudu Plzeň - město dne 30. 1. 1992 ohledně obnovy řízení ve věci bývalého mimořádného Lidového soudu v Plzni sp. zn. Is. 548/46. Domnívá se, že řízení o obnově by mohlo mít vliv na zmíněné řízení civilní, bližší údaje o stavu řízení o obnově však neuvádí. Vzhledem k tomu, že navrhovatelovo podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti, byl navrhovatel přípisem ze dne 23. 9. 1993 vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena 24. 9. 1993, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 24. 10. 1993. Vzhledem k tomu že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 24. 10. 1993, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) shora citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl. Závěrem poukazuje Ústavní soud rovněž na skutečnost, že jedním ze základních předpokladů přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. je skutečnost, že stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě z obsahu podání navrhovatele i přiloženého rozhodnutí je zřejmé, že se jednalo o prvostupňové rozhodnutí, které bylo napadnutelné odvoláním, tedy ve formě odvolacího řízení měl navrhovatel nesporně možnost dalšího procesního postupu ve věci, této možnosti však zřejmě nevyužil.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. listopadu 1993 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.