I.ÚS 385/97
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyjádřil porušení konkrétního základního práva nebo svobody. Soud se nezabývá vnitřním postupem orgánů veřejné moci, pokud nejde o konkrétní rozhodnutí porušující ústavní práva. Ústavní stížnost musí být zaměřena na konkrétní opatření, nikoli na obecné požadavky na dodržování právních ustanovení. Soud se proto rozhodl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
I. ÚS 385/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele I.V., kterou se domáhá rozhodnutí ústavního soudu, "že Policie ČR je povinna respektovat promlčecí lhůty stanovené v § 67 trestního zákona" t a k t o Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění
Stěžovatel v podání ze dne 9. 10. 1997, označeném jako "stížnost na nezákonný postup Policie ČR v D.", uvádí, že vyšetřovatel Policie ČR v D. rozhodnutím, sp. zn. ORDC-169/DC-TČ-97, "protizákonně" odložil "prokázaný trestný čin dle § 206 trestního zákona" s odůvodněním, že uplynula promlčecí lhůta v trvání jednoho roku. Proto stěžovatel Ústavní soud žádá, aby rozhodl, "že Policie ČR v D. je povinna respektovat promlčecí lhůty stanovené v § 67 trestního zákona". Ústavní soud se při své činnosti musí řídit právními předpisy, které vymezují jeho postavení a pravomoce, zejména Ústavou České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Tento rámec nemůže Ústavní soud překračovat. Z ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. plyne, že ústavní stížnost musí směřovat proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, jímž bylo porušeno stěžovatelovo základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 Ústavy. Podle ustanovení § 82 odst. 3 citovaného zákona v případě vyhovění ústavní stížnosti ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo tomuto orgánu zakáže, aby v porušování práva a svobody pokračoval. Z podání stěžovatele však nevyplývá, že by byla orgány veřejné moci porušena jeho konkrétní základní práva nebo svobody. Za tohoto stavu nespadá do kompetence Ústavního soudu rozhodovat v souzené věci o tom, jak mají příslušné orgány Policie ČR postupovat, a nepřísluší mu ukládat jim konkrétní povinnosti. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.]. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 1997 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.