Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 3891/14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-01-13 · odmítnuto pro nedodržení lhůty · ECLI:CZ:US:2015:1.US.3891.14.1

  1. KS Ústí 52 T 8/2010
  2. VS Praha 5 To 31/2014
  3. ÚS I.ÚS 3891/14
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je lhůta pro podání ústavní stížnosti dvěma měsíci od doručení posledního rozhodnutí. Podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je návrh podaný po lhůtě mimo ústní jednání odmítnut. Ústavní stížnost tedy nebyla přijata z důvodu zjevné neopodstatnělosti.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. N., t. č. ve věznici Stráž pod Ralskem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2014 č. j. 5 To 31/2014 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 24. 2. 2014 č. j. 52 T 8/2010-969, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byla dne 10. 12. 2014 doručena ústavní stížnost, jíž stěžovatel brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jimiž měla být porušena jeho základní práva, a již odevzdal k poštovní přepravě dne 9. 12. 2014 2. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost ve smyslu shora uvedeném a shledal, že je podána po zákonné lhůtě.

4. Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. b) usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

5. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 6. 3. 2014 a napadené usnesení vrchního soudu dne 14. 7. 2014. Proti tomuto usnesení nebyl přípustný žádný opravný prostředek, pročež pro stěžovatele představovalo rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jeho práva ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tak uplynula dne 15. 9. 2014 (dne 14. 9. 2014 byla neděle). Pokud tedy stěžovatel svou ústavní stížnost podal dne 9. 12. 2014, učinil tak zjevně opožděně.

7. Ústavnímu soudu tudíž nezbylo než podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. ledna 2015 Kateřina Šimáčková, v. r. soudkyně zpravodajka

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.