I.ÚS 4095/12
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala náhrady nákladů řízení včetně odměny za právní pomoc poskytnutou mladistvému podezřelému. Soud uznal stížnost zjevně neopodstatněnou, protože její podstatou byl spor o finanční částku ve výši 4 065 Kč. Ústavní soud se k otázkám náhrady nákladů řízení vyjadřuje výjimečně a pouze v případech zásadních porušení práva. Rozhodnutí bylo vydáno bez ústního jednání a bez přítomnosti účastníků.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 27. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, o ústavní stížnosti K. H., advokátky, zastoupené JUDr. Jaromírem Malým, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Chebská 355/49, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Sokolově č. j. 2 ZK 178/2012-14 ze dne 2. 8. 2012 a usnesení Krajského státního zastupitelství v Plzni č. j. 3 KZT 133/2012-7 ze dne 24. 8. 2012, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení čl. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 26 odst. 1, čl. 28 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí státních zastupitelství, jímž jí jako soudem ustanovené obhájkyni mladistvému podezřelému v trestní věci proti němu vedené nebyla přiznána účtovaná odměna a náhrada hotových výloh v plné výši. Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti i napadených rozhodnutí, byla stěžovatelce podle § 151 odst. 3 trestního řádu v uvedeném řízení přiznána odměna a náhrada hotových výloh ve výši 5 925,- Kč a její návrh na přiznání další odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 4 065,- Kč byl s podrobným zdůvodněním zamítnut. V důvodech své ústavní stížnosti směřující proti uvedených rozhodnutím stěžovatelka s odkazem na podrobnosti dané věci (s důrazem na dobu poskytování úkonů právní pomoci, jakož i na to, že substitut, jímž se v rámci svého pověření nechala zastoupit, je plátcem daně z přidané hodnoty) a na příslušná ustanovení advokátního tarifu dovozuje, že postup státního zastupitelství byl v rozporu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. i soudní judikaturou a navrhuje zrušení napadených rozhodnutí. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah neshledal. Stěžovatelka učinila předmětem své ústavní stížnosti náhradu nákladů uvedeného řízení, představující jí nepřiznanou částku ve výši 4 065,- Kč. Aniž by Ústavní soud, který zároveň připomíná svoji roli, aplikaci podústavního práva státním zastupitelstvím hodnotil, připomíná svou judikaturu bagatelních věcí se týkající (např. rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 2777/11), z níž mimo jiné plyne, že na malý význam ústavní stížnosti jako důvod zjevné neopodstatněnosti také Ústavní soud usuzoval již ze samotné skutečnosti, že její podstatou byl spor o náhradu nákladů řízení (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 3409/10 a v něm citovaná rozhodnutí). Při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k samotnému předmětu řízení jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), Ústavní soud postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně (kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 259/05, I. ÚS 351/05, II. ÚS 549/06, I. ÚS 1056/07, III. ÚS 1817/07, I. ÚS 1030/08, II. ÚS 622/10 a další). Stav vyžadující zásah Ústavního soudu v daném případě zjištěn nebyl, a proto byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 27. listopadu 2012 Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.