Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 410/2000

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2000-09-06 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2000:1.US.410.2000

  1. OS Blansko 2 T 179/98
  2. KS Brno 6 To 427/99
  3. ÚS I.ÚS 410/2000
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh ústavní stížnosti, protože byl podán po uplynutí šedesátidenní lhůty. Lhůta začala běžet dnem doručení usnesení krajského soudu, které bylo posledním opravným prostředkem. Soud se nezabýval výsledkem sporu, protože zákon stanoví, že stížnost podaná opožděně není přípustná. Rozhodnutí bylo vydáno bez účastnictví stran a bez ústního jednání.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného Mgr. Z.H., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 1. 9. 1999, sp. zn. 2 T 179/98, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. 6 To 427/99, takto:

Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění

V návrhu ústavní stížnosti ze dne 10. 7. 2000, která byla osobně doručena Ústavnímu soudu dne 11. 7. 2000, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Blansku shora citovaný, kterým byl odsouzen pro trestné činy neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zákona, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. l tr. zákona a krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 1 roku, a usnesení Krajského soudu v Brně rovněž shora citované, kterým bylo jeho odvolání proti rozsudku okresního soudu zamítnuto. Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu osobně předána dne 11. 7. 2000, takže zákonná lhůta k podání stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně. Ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2000, sp. zn. 6 To 427/99, které bylo stěžovateli doručeno dne 12. 5. 2000. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 10. 7. 2000. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. září 2000 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Trestní zákon 140/1961 Sb.
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 141/1961 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.