Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 414/97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1997-12-17 · odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - § 43/1/c) · ECLI:CZ:US:1997:1.US.414.97

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh ústavní stížnosti, protože stěžovatelé nesplnili podmínky pro její podání. Soud uvedl, že osoba poškozená nemá právní nárok na potrestání pachatele trestného činu. Právo na soudní ochranu podle článku 36 Listiny nezaručuje možnost vynucení trestního stíhání. Ústavní stížnost byla proto podána neoprávněnými osobami.

Rubrum

I. ÚS 414/97 ČESKÁ REPUBLIKA Usnesení Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelů M.K. a M.B., obou zastoupených JUDr. F.M., t a k t o Návrh se o d m í t á

Odůvodnění

V návrhu ústavní stížnosti ze dne 3. 11. 1997 stěžovatelé navrhují, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 9. 1997, čj. 1 KZv 159/97 - 25. Stěžovatelé podali v březnu 1997 trestní oznámení pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 trestního zákona na ing. F.Z., jednatele společnosti L. Trestní stíhání bylo zahájeno, vyšetřovatel dospěl k závěru, že znaky skutkové podstaty trestného činu byly naplněny, obviněný ing. F.Z. požádal o přezkoumání postupu vyšetřovatele a krajský státní zástupce usnesením ze dne 2. 9. 1997, čj. 1 KZv 159/97 - 25, podle ustanovení § 174 odst. 1 (správně odst. 2) písm. e) trestního řádu zrušil opatření vyšetřovatele Krajského úřadu vyšetřování Policie ČR v B., pracoviště B., jako nedůvodné. Stěžovatelé požádali ústavní stížností o zrušení citovaného usnesení krajského státního zástupce, protože jsou toho názoru, že tímto usnesením byla výrazně zasaženo do jejich ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu podle hlavy páté č1. 36 Listiny základních práv a svobod, kdy toto ustanovení deklaruje možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Předmětné usnesení krajského státního zastupitelství stěžovatelům tuto možnost, aniž došlo k řádnému prošetření věci, odňalo. Stěžovatelé jsou toho názoru, že skutečnosti, které Policie ČR - Krajský úřad vyšetřování v B. - má k dispozici, zcela legitimně a po právu měly být nejprve řádně, po sdělení obvinění, prošetřeny, a až poté mělo být rozhodováno a postupováno ve smyslu bud' ustanovení § 171 trestního řádu nebo podle § 172, § 173 trestního řádu či ve smyslu § 176 trestního řádu. Soudce zpravodaj přezkoumal návrh ústavní stížnosti i napadené usnesení krajského státního zástupce. Z petitu i důvodů ústavní stížnosti však musel odvodit, že stěžovatelé nesplnili podmínky stanovené pro podání ústavní stížnosti podle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stížnost je oprávněna podat fyzická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo zásahem orgánu veřejné moci porušeno její základní právo nebo svoboda ústavně zaručené. Tak tomu v tomto případě není. Stěžovatelé mohou mít v trestním řízení postavení osob poškozených, které v trestním řízení mohou uplatňovat nároky na náhradu škody, a pokud jejich nárokům nebude vyhověno, mohou je uplatňovat v řízení občanskoprávním. I pokud by skutečný pachatel v takovémto případě zůstal nepotrestán, nejde o zásah orgánu veřejné moci do jejich ústavně chráněných práv, protože z žádného právního předpisu nevyplývá, že osoba poškozená má právní nárok na to, aby pachatel byl potrestán. V tom směru je odpovědnost za potrestání i právo na ně plně v rukách orgánů státu činných v trestním a soudním řízení. Soudce zpravodaj tedy neshledal, že by bylo porušeny právo stěžovatelů padle č1.36 Listiny základních práv a svobod a musel konstatovat, že ústavní stížnost byla podána osobami zjevně neoprávněnými. Proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. prosince 1997 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.