I.ÚS 420/26
V PLATNOSTI- MS Praha 7 To 405/2025
- ÚS I.ÚS 420/26
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala námitky podjatosti soudce v trestním řízení. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost proti rozhodnutí o podjatosti nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky. Námitka podjatosti nemá za následek zánik řízení, a proto stížnost nevyhovuje podmínkám přípustnosti. Soud uvedl, že stěžovatel nemá zájem podstatně přesahující jeho vlastní zájem, což je podmínkou pro přípustnost ústavní stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti B. V., zastoupeného advokátem Ing. Mgr. Jiřím Musilem, sídlem Zakšínská 615/7, Praha 9, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 405/2025 ze dne 26. 11. 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 3 T 105/2019 ze dne 29. 9. 2025, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4 jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížnost je nepřípustná.
2. Trestní soudy v napadených usneseních rozhodovaly o stěžovatelově námitce podjatosti senátu obvodního soudu, který projednává věc vedenou pod sp. zn. 3 T 105/2019, v níž je stěžovatel obžalován. V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje napadená rozhodnutí zrušit, neboť porušují jeho právo na soudní ochranu, spravedlivý proces, zákonného soudce, nestranné rozhodování, rovnost účastníků a také právo na ochranu soukromého a rodinného života a právo na péči o děti.
3. Z ustálené judikatury Ústavního soudu však plyne, že ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná. Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky ochrany. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu proto otevřela cesta k podání věcně projednatelné ústavní stížnosti (viz stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 a např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1900/25, I. ÚS 977/24, II. ÚS 3158/24 a mnohá další).
4. Z námitek stěžovatele přitom neplyne, že by ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala jeho vlastní zájmy podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
5. Ústavní soud proto stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2026 Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.