I.ÚS 4516/12
V PLATNOSTI- MS Praha 9 A 146/2011-33
- MS Praha 7 A 93/2011-28
- ÚS I.ÚS 4516/12
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě určené zákonem. Soud zjistil, že rozhodnutí o nákladech řízení bylo v souladu se zákonnými předpisy a s výkladem Ústavního soudu v předchozích věcech. Návrh byl považován za zjevně neopodstatněný, protože stěžovatel nevykázal závažný porušení ústavního práva. Výsledkem bylo odmítnutí návrhu bez dalšího přezkumu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele CG HOLDING, s. r. o., IČ 24657344, se sídlem Praha 2, Anny Letenské 7/34, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 30, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2012 č. j. 9 A 146/2011-33-35, ze dne 19. září 2012 č. j. 7 A 93/2011-28-30 a ze dne 31. července 2012 č. j. 5 A 145/2011-41-44, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti výrokům o nákladech řízení obsaženým ve výše uvedených usneseních a svůj návrh odůvodnil tím, že se jimi cítí dotčen v právech, garantovaných čl. 1 a čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 1 Ústavy České republiky. Uvedl, že v označených věcech vzal žalobu zpět, když Český telekomunikační úřad, proti kterému žaloba směřovala, vydal rozhodnutí o požadovaném rozkladu, soud řízení zastavil, na vynaložených nákladech mu však přiznal pouze 5 % z uplatněné částky. Poukázal na to, že žalovaný byl nečinný ve více než osmi stech správních řízení, zahájených v průběhu měsíce srpna a září 2010, proto podal u Městského soudu v Praze v oněch věcech důvodně žaloby na ochranu proti této nečinnosti. Jestliže po jejím podání Český telekomunikační úřad o požadovaném rozkladu rozhodl, pak opodstatněně při svém zpětvzetí žaloby uplatnil náhradu vynaložených nákladů. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu sdělení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2013 a záznamu o doručení usnesení č. j. 7 A 93/2011-28-30 ze dne 19. 9. 2012 a č. j. 5 A 145/2011-41-44 ze dne 30. 8. 2012 (na stěžovatelem předložených listinách) nutno konstatovat, že tato rozhodnutí byla doručena zástupci stěžovatele dne 21. 9. 2012 a dne 3. 8. 2012, ústavní stížnost směřující proti nim byla podána 29. 11. 2012, tj. po lhůtě k tomu stanovené. Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí ze dne 30. 8. 2012 č. j. 9 A 146/2011-33-35 (doručenému zástupci stěžovatele dne 1. 10. 2012) zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze, který pro zpětvzetí návrhu žalobcem, nyní stěžovatelem, řízení zastavil, rozhodl o nákladech řízení v souladu se zjištěnými důvody, pro které byl návrh vzat zpět, jakož i v souladu s § 60 odst. 1 a odst. 7 soudního řádu správního, tj. ve výši odpovídající nákladům účelně vynaloženým. V odůvodnění svého usnesení soud vyčerpávajícím způsobem vyložil, které skutečnosti zohlednil při určení výše žalobci přiznaných nákladů, a na toto odůvodnění lze v dalším odkázat. Nutno dodat, že učiněné rozhodnutí je v souladu i s právním názorem vysloveným Ústavním soudem ve věci stěžovatele v usnesení sp. zn. III. ÚS 3697/11, III. ÚS 3698/11. Pro výše uvedené byl návrh směřující proti výše citovanému usnesení ze dne 30. 8. 2012 odmítnut pro jeho zjevnou neopodstatněnost, v dalším pro jeho podání po lhůtě k tomu stanovené [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. února 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.