Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 4700/12

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2013-03-27 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2013:1.US.4700.12.1

  1. OS Písek 2 T 105/2009
  2. NS 7 Tdo 1139/2012
  3. ÚS I.ÚS 4700/12
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože se nevyřízeným návrhem nezabývaly právní základy, na něž se stěžovatelka odkazovala. Soud zjistil, že stěžovatelka byla odsouzena za maření výkonu úředního rozhodnutí, ale trest byl v důsledku amnestie prominut. Závěr soudu byl, že právní ochrana v oblasti základních práv a svobod nebyla porušena. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti K. M., zastoupené Mgr. Ing. Ivanou Spoustovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Sokolovská 42/106, proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. září 2012 č. j. 7 Tdo 1139/2012-56, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. února 2010 č. j. 4 To 931/2009-128 a rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 30. září 2009 č. j. 2 T 105/2009, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2 odst. 3 a čl. 90 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Uvedla, že byla soudem I. stupně odsouzena pro trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 trestního zákona, proti rozsudku podala odvolání, které soud II. stupně zamítl, Nejvyšší soud pak odmítl i její dovolání. Vyslovila přesvědčení, že skutkový stav nebyl řádně zjištěn, soudy se nevypořádaly s rozpory ve výpovědi svědků, nezhodnotily také náležitě objektivní okolnosti, pro které nedošlo ke styku nezletilého s otcem ve stanoveném termínu, ani se nezabývaly tím, jak by striktní dodržování rozhodnutí soudu o styku otce se synem ovlivňovalo psychický stav dítěte. Z obsahu stížností napadených rozhodnutí a usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 7. 3. 2013 č. j. 2 T 105/2009-266 zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl, když dle označeného pravomocného usnesení (dnem 19. 3. 2013) tato byla účastna na amnestii prezidenta republiky, trest uložený rozsudkem soudu I. stupně jí byl prominut s tím, že se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 27. března 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Trestní zákon 140/1961 Sb.
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 141/1961 Sb.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících 209/1992 Sb.
Ústava České republiky 1/1993 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.